Nedávno jsem zahlídla typický český vtípek o silničářích: Silničáři: "Letos jsme na zimu byli opravdu pečlivě připraveni. Bohužel nám do toho začalo sněžit, s čímž jsme nepočítali." Mám takový pocit, že tady v Austrálii to platí svým způsobem podobně.
Tak například, v létě jsou tu celkem pařáky a tak se tu celkem běžně stává, že teče teplá voda z kohoutku místo studené a horké pivo z pípy místo chlazeného. A každého to vždycky překvapí. Takže se nejednou stane, že jste v létě bez piva.
V zimě zase často prší a jsou bouřky. To znamená, že nebude pravděpodobně fungovat elektřina a internet se rapidně zpomalí nebo přestane fungovat úplně. Což je někdy i sranda. To jsem takhle byla jednou v práci a do toho bouřka. Čti, že vyplivla elektřina na několik hodin, ale my měli narváno, takže jsme museli obsluhovat. Takže jsme všude dali jako osvětlení svíčky, což byla romantika a v kuchyni se vařilo za světla baterky. Takže si představte obří kuchyni a pár malých baterek. Jak říkám, zážitek.
Loni (2016) byl rok extrémů: nejchladnější a nejdelší zima za x let a velmi pomalý nástup léta (skoro by se dalo říct, že na něj pořád čekáme). Je to tu jeden extrém za druhým. Jeden den je 44 °C a další den je 20°C (chápej, že je chladno). Hlavně když mám volno v práci, podle toho byste mohli předpovídat počasí. Když mám volno, je zima a když jsem v práci je horko.
Další extrém je, jak tu používají klimatizaci. Aniž by bylo venku nějaké horko, ve všech obchodech a restauracích, je klimatizace osolená naplno, že se vám vytváří rampouchy u nosu a máte omrzliny na prstech. Taky jsem teď pořád nemocná, jak člověk přechází z tepla do zimy a naopak. No, je to tady sranda, ale rozhodně nelituju, že jsem se do Austrálie vydala.
Žádné komentáře:
Okomentovat