Neděle ráno, normální člověk by se konečně po všech těch dobrodružstvích pořádně vyspal, ale to my néé. Budík 6:30, protože 7:00 začíná v našem milovaném ráji Yoga Barn lekce jógy s názvem morning flow. Nenaděláš nic. Oblíct a vyrazit. Došly jsme tak tak, protože místnost už byla úplně zaplněná a slovní spojení "omezená kapacita" jim asi moc neříká. Lekci vedla nějaká Asiatka, které nebylo moc rozumět, ale tak nějak jsme podle davu odtušovaly, co máme dělat. Byly jsme v místnosti, která měla prosklenou přední stěnu a mohly jsme se tak dívat do krásné zahrady a poslouchat zvuky přírody.
Yoga Barn |
Po józe jsme se vrátily na pokoj, kde nás čekala velkolepá snídaně - vajíčka, nutella, ovoce, káva...Až nám slehlo vydaly jsme se hledat místní markety, kterými je Ubud známý. Nejdřív jsme objevily pár venkovních stánků, které se rozšiřovaly, až z toho byla neuvěřitelná plocha s asi tak milionem "obchůdků" (jak ťamani ve Slatině). Prodávalo se především oblečení, pak suvenýry, ale i ovoce a zelenina. Nakoupily jsme si na oběd na trzích nejrůznější ovoce (duryan, dragon fruit, passion fruit, snake fruit), které jsme neznaly a to si pak na ulici rozdělaly a snědly.
tržiště |
S upatlanýma rukama od ovoce jsem se rozhodly prozkoumat další části Ubudu. Zašly jsme si do místního chrámu, který byl plný turistů a pak jsme si daly za úkol najít místní rýžová pole. Objevily jsme úplně miniaturní uličku, kterou by mě v životě nenapadlo jít, která byla označena nenápadnou cedulí. Na konci cestičky na nás čekal nádherný pohled. Spousta políček, palmy...
rýžová pole |
Další zastávka byla u památky Goa Gajah (tzv. Sloní jeskyně), která slouží jako svatyně od 9. století. Někdo říká, že jsou to starodávné lázně. Pravda je taková, že nikdo pořádně neví.:-) Jelikož jsme se od rýžových polí rozhodly vydat ke Goa Gajah pěšky (cca 3 km ale po silnici bez chodníku ve velkém balijském provozu), to vynaložené úsilí nestálo za výsledek. Očekávala jsem od tohoto místa víc. Ale to možná bylo způsobené i tím, že jsem toho za těch pár dnů viděla tolik úžasného...
Goa Gajah |
Za celou dobu jsem nepotkala Čechy, až tady. Dala jsem se s nimi do řeči, nabídly nám, že můžeme využít služeb jejich řidiče a cestu zpět jet s nimi. Za tuhle nabídku jsme byly neuvěřitelně vděčné. Po celodenním chození bych už neušla ani metr.
Žádné komentáře:
Okomentovat