Daně, zdravotní a sociální pojištění v Norsku

Uznávám, že tenhle článek není asi pro každého, ale mně přijde zajímavé se daním trochu pověnovat. Jedu přece jen do Norska hlavně za výdělkem a tak mě zajímá, na co mám a nemám nárok.

Pokud pracujete v Norsku, musíte tam samozřejmě odvádět i daně. A jak už jsem zmínila v minulém příspěvku, každý pracující v Norsku musí mít svou daňovou kartu, jinak by mu byl plat daněn 50% srážkou. Velikost daně a tím i velikost srážkové daně závisí na výši vašeho příjmu. Průměrná daňová sazba je 1/3 vašeho platu (měsíční sazba pro většinu příjmových skupin představuje zhruba 36% a pro vyšší platové tarify až 45%). Nadbytečná daň vám bude vrácena následující rok. Pokud budete v Norsku dobu kratší než dva roky, tak máte nárok na 10 % srážky z daně při maximální výšce vašeho hrubého příjmu 40 000 NOK. Žádost o vrácení daně musíte předložit do 30.dubna. Většinou již bývá vyplněná v předstihu a zaslaná v dubnu poštou na vaši adresu. 

Pro zajímavost uvedu i spotřební daně - na většinu zboží a služeb je DPH vybíráno ve výši 25%. Pro potraviny je DPH 14%. Zvláštní daně jsou pak pro alkohol, tabák a auta.

Jakmile začnete v Norsku pracovat, stáváte se v oblasti zdravotní péče a pojištění součástí norského systému sociálního pojištění (folketrygden). Proto se nezapomeňte před odletem odhlásit na pojišťovně. Pokud onemocníte, musíte na tuto skutečnost upozornit svého zaměstnavatele během prvního dne nepřítomnosti v zaměstnání. Jen za této podmínky obdržíte nemocenskou od prvního dne nemoci. V případě nemoci nepřekračující délkou nepřítomnosti v zaměstnání tři dny stačí zaměstnavateli vaše upozornění (egenmelding), tuto možnost lze využít maximálně čtyřikrát během 12 kalendářních měsíců, od čtvrtého dne je třeba doložit doklad od lékaře. Soboty a neděle jsou počítány jako dny nemoci v případě, že onemocníte během víkendu. Váš zaměstnavatel by měl obdržet vyjádření lékaře v nejkratším možném termínu. Nárok na nemocenskou získáváte po 14 odpracovaných dnech v zaměstnání. Tato dávka odpovídá vašemu plnému platu a daň z této dávky je odváděna v obvyklém rozsahu. 

Většina nemocnic spadá do působnosti veřejných orgánů na centrální, regionální nebo místní úrovni. V Norsku je velmi malý počet soukromých nemocnic. Léčba a pobyt ve veřejných nemocnic se poskytuje zdarma. Pacienti se spolupodílí platbou za léky a za návštěvu lékaře. U některých léčebných postupů, kdy náklady na léčbu překračují povolené maximum pro spoluúčast, jsou léky poskytovány zdarma.

Češi pracující v Norsku jsou také po celou dobu svého zaměstnání součástí národního systému sociálního zabezpečení a to i jeden měsíc po skončení pracovní smlouvy, za podmínky, že po tuto dobu pokračují v pobytu na norském území.

Po ukončení pracovního poměru v Norsku je vhodné si nechat před odjezdem do České republiky vystavit formulář U1, který pro potřeby úřadu práce plní funkci potvrzení o zaměstnání. Zároveň potvrzuje dobu sociálního pojištění, která bude brána v úvahu při přiznání podpory v nezaměstnanosti v České republice. O vystavení formuláře U1 (E 301) lze požádat i korespondenčně z ČR, nicméně se doporučuje obstarat si jej hned po ukončení zaměstnání ještě za pobytu v Norsku. Žadatel kontaktuje místní norský úřad práce a dodá veškerou dokumentaci týkající se jeho zaměstnání v Norsku. Pro tyto účely využije speciální formulář, ke kterému je nutné doložit vyplněný formulář PB-2105. Tento formulář si nechává žadatel vyplnit a potvrdit od všech svých norských zaměstnavatelů. Oba formuláře jsou k dispozici zde.

Práce v Norsku - co zařídit

Kdo by to kdy řekl takhle na začátku roku 2014, že se ze mně stane taková cestovatelka. Člověk vyjede, naučí se nebo zdokonalí si jazyk a hlavně se otrká, což mi přijde jako šíleně důležitá věc. Otrkat se tak, že už se ničeho nebojí a bere život jako výzvu.

A teď tu jsme, začátek roku 2018 a já se připravuju na další takovou svou výzvu. I když nad tím teď tak přemýšlím, tak už to pro mě ani výzva není. Prostě si sbalím svý saky paky a pojedu. Cestu máme naplánovanou (autem a se zastávkou v Estonsku), ubytování máme zařízené - budeme bydlet hned u hotelu ve staff housu (dvoulůžkáč za 5590 NOK včetně elektřiny), práci máme taky a máme zaplacené i na první měsíc teplé obědy, než zjistíme co a jak (882 NOK/osoba/měsíc). Takže v porovnání s Austrálií, kde jsem měla dopředu zařízenou jen školu a ubytování, úplná pohodička.

Norsko údajně patří mezi nejdražší země (spotřebitelské ceny jsou v průměru 2,5x vyšší než v Česku), ale to se říká i o Austrálii a neměla jsem nejmenší problém. U drahých zemí je výhoda, pokud se umíte uskromnit, že tomu většinou odpovídá i výše výdělků. A ani pro Norsko toto pravidlo není vyjímkou.

Hlavní sezónou je v Norsku období od května do září, kdy se sem sjíždí turisté z celého světa. Takže naštěstí není potřeba umět norsky a měla by vám úplně vystačit angličtina. Ideální je však začít hledat práci už od února, protože věřte tomu, že zájemců pracovat přes léto v Norsku je opravdu hodně a vy přece chcete být mezi prvními.

Pracovní smlouva je první a nejdůležitější věc, kterou je potřeba mít k tomu, abyste mohli vyřídit další náležitosti: registraci na policii, daňovou kartu, norské identifikační číslo, bankovní účet a to v tomto pořadí.

Většina z listu lze vyřídit na jednom centralizovaném místě SUA (středisko pro zahraniční pracovníky). Nejprve se však musíte zaregistrovat online na udi.no, kde si vytvoříte uživatelský účet, vyplníte žádost a zažádáte si o termín schůzky na místní policii. Každý, kdo chce být v Norsku déle než tři měsíce, musí být zaregistrován na policii v místě svého bydliště. K vydání potvrzení je nutné předložit právě pracovní smlouvu a pas. Jakmile potvrzení o registraci máte, je potřeba zajít na finanční úřad (také v SUA) a zažádat o daňovou kartu - obsahuje údaje o sazbě vaší daně z příjmu. Tu musí mít každý zaměstnanec, aby za něj zaměstnavatel mohl daně odvádět. Pokud byste si ji nezařídili, zaměstnavatel by za vás musel odvádět 50% z vašeho platu. No a poslední, co si na tomto místě zařídíte je Norwegian identity number (tzv. D-number). Toto číslo musí mít každý norský občan i cizinec, který v Norsku pracuje po dobu max 6 měsíců (pokud je smlouva uzavřena nad šest měsíců, žádá  se o National ID number). A pak už šup šup do banky založit účet.

V Norsku neexistuje něco jako je u nás minimální mzda. Pro některé odborné profese jsou stanoveny minimální mzdové tarify, ale jinak je výše mzdy upravena kolektivníma smlouvama. Běžná základní hodinová sazba v hotelnictví se prý údajně pohybuje kolem 160 NOK (před zdaněním). My máme ve smlouvě, že budeme pracovat 35,5 hod týdně. Přesčasy se pak v našem případě řeší náhradním volnem, což mě celkem mrzí, protože když člověk ví, že bude pracovat jen pět měsíců, radši bych já osobně zatla zuby a makala, co to jde, abych si pak mohla užívat cestování a následné nic nedělání.

Normálně tedy může zaměstnanec dostat i příplatky za práci v noci, svátky a zmiňované přesčasy, pokud to smlouva (jako v našem případě) neupravuje jinak. Dalším bonusem pak je příspěvek na dovolenou vyplácený po uplynutí kalendářního roku, který je cca 10,2% z hrubé mzdy a moje oblíbená vratka daně z příjmu. První dva roky vrací finanční úřad 10% z odvedené daně.

Více o daních a pojištění příště.

Vokurka pokračuje - směr Norsko

Měsíc se s měsícem sešel a já se rozhodla, že tahkle to nejde. Zaběhnout do starých kolejí, chodit od pondělí do pátku do práce za pakatel... To není nic pro mě. Obzvlášť teď, když se mi otevřeli oči a vím, že se dá žít i jinak. Dámy a pánové, držte si klobouky! Tentokrát vyrážíme směr Norsko. 

Hodně lidí se mně ptá, proč zrovna Norsko. Austrálie je přece pravý opak. Jenže moje australské dny už jsou sečteny a na světě je přece tolik krás. A Norsko je nejen krásné, ale dobře se tam i platí.:-)

Norsko s hlavním městem Oslo a počtem 5 252 200 obyvatel sice není členem Evropské unie, ale občané České republiky mohou od 1.5.2009 pracovat bez nutnosti pracovního povolení. Měnou je tedy norská koruna (NOK) a její kurz je cca 1 NOK = 2,63 CZK.

Jak najít práci? Je několik způsobí. Někteří volí agentury, které si za zprostředkování účtují neuvěřitelné sumy, jiní jedou na blind a doufají, že práci najdou. Tahle taktika je především pro otrlé a vytrvalé šťastlivce. A asi nejpopulárnějším způsobem je internet. Existuje spousta webovek, některé v angličtině, jiné v norštině. Mě nejvíc zaujala stránka glassdoor.com. Takže jsem si napsala životopis v angličtině, průvodní email a posílala do všech hotelů v Norsku. Po čase jsem dostala z jednoho hotelu odpověď, že by se mnou a Hendrikem (můj estonskej kluk, co jsem ho potkala v Austrálii a cestovala s ním po Asii) chtěli udělat Skype interview.

Jenže to co se odehrávalo po Skypu byla jedna velká tragedie. Hotel si totiž objednal agenturu na zprostředkování, ta měla s uchazeči udělat pohovor a vytvořit jim profil. Slečna byla sice sympatická, ale bylo vidět, že je ve firmě nová a pořádně neví, co dělá. Všechny otázky četla z papíru, a když jsme se jí zeptali, zda by nám některou z nich mohla říct jinýma slovama, abychom jí lépe porozumněli, sama nevěděla na co se ptá...

Takže po téhle zkušenosti jsem si řekla, že beru osud do vlastních rukou a nebudu se spoléhat na někoho jiného. Šla jsem tedy na na google mapy a našla si turistickou oblast Hardanger. Hned jsem se do toho místa zamilovala. A kdo by taky ne?! :-)

Začala jsem na mapě hledat všechny hotely okolo Hardangerského fjordu a jeden za druhým jsem je začala obepisovat. Asi den na to se mi ozvala personalistka z hotelu Ullensvang v Lofthusu.

Po několika vyměněných emailech nás Christine poprosila, zda bychom jí mohli poslat referenční dopisy a kontakty na předchozí zaměstnavatele. Žádný problém. Vždyť mám v Austrálii spoustu známých a ti nám potvrdí cokoliv, i to že jsme profesionální uklízeči. ;-) Původně jsem nevěřila, že budou reference ověřovat, ale stejně jsem to pořádně podchytila a nemusela jsem se tak ničeho bát, což se mi i vyplatilo, protože se opravdu s těma australskýma kontaktama spojili. Teď už nám nic nebránilo ve Skype pohovoru a následném získání pozice pokojských.

Ruka je v rukávu, smlouva podepsaná.:-)