Co se vám vybaví, když se řekne alkohol v Norsku. Prohibice? Nejste tak daleko od pravdy. Kdysi tu byla...
Za dávných a dávných časů se v Norsku od hostilete očekávalo, že nabídne své návštěvě pivo. To se nejčastěji pilo z tzv. kjengy, která kolovala kolem stolu. Nejednalo se však o popíjení ke zlepší nálady, cílem se bylo opít do němoty.
 |
| kjenga |
S příchodem křesťanství se pití omezilo především na významné svátky. Tou dobou bylo pivo jediným dostupným alkoholem až do 16. století, kdy přišla kořalka. Odhaduje se, že pití kořalky později představovalo 80-90% celkové spotřeby alkoholu. Na dospělého člověka činil průměr 13 l čistého alkoholu ročně.
V 70. letech 19. století už představoval alkoholismus velký problém a tak přišla jako reakce alkoholová politika. Během první světové války pak byla zavedena zmiňovaná prohibice. Prohibice samozřejmě vedla k pašování alkoholu. Nečekaně ovlivnila významně norský export. Řada zemí totiž tradičně platila za dovoz norských ryb vývozem vína a lihovin. Když tedy Norsko zakázalo dovoz alkoholických nápojů, ztratily tyto země o norské ryby zájem. Prohibice se neukázala příliš efektivní, a tak byla v roce 1927 zrušena.
Dnes je konzumace alkoholu v Norsku spojená především se svátky a víkendy. Pít alkoholické nápoje v pracovním týdnu rozhodně není běžné. Platí pravidlo, že Nor raději pije méně často ale hodně. Více se dočtete níž.
Tato alkoholová historie tedy vysvětluje zákaz většího dovozu alkoholu do Norska a hlavně to, proč v běžném obchodě vedle chleba nenajdete alkohol s vyšším obsahem alkoholu než 4,75%. Alkoholické nápoje s vyšším obsahem si můžete koupit pouze ve specializované síti obchodů Vinmonopolet. Vinmonopolet je státní společnost založená v roce 1922, která má monopol na prodej alkoholu. Podobné instituce fungují i v dalších severských státech, ve Finsku je to Alko a ve Švédsku Systembolaget.
Otevírací doba je obvykle kratší než v jiných prodejnách. V pracovní dny se zavírá v šest hodin večer, v sobotu už ve tři odpoledne a v neděli je zavřeno celý den.
Požívání alkoholu na veřejnosti je v Norsku zakázáno. Pokud chce restaurace prodávat alkoholické nápoje, musí mít zvláštní licenci. Licenci má ovšem téměř každá restaurace, takže víno a pivo vám přinesou kdekoliv. Je ale extrémně drahé. Nevím, jestli to platí všude, ale u nás v hotelu platí, že pokud nechceme o licenci přijít, musíme hlídat, aby hosté nepili alkohol, který si zakoupili někde jinde, kromě jejich pokojů kdekoliv v prostorách hotelu. Licence nám povoluje nalévat pouze 4cl tvrdého alkoholu na osobu a objednávku. Pivo a víno se může servírovat mezi 8:00 až do 1:00 ráno (v pátek a sobotu až do dvou do rána), tvrdý alkohol má omezení na 13:00-1:00 (v pá a so také do 2:00).
Alkohol mohou v Norsku konzumovat osoby starší 18 let. Pokud je však obsah alkoholu více než 22%, věkový limit je nad 20 let.
Stát se snaží držet spotřebu alkoholu pod kontrolou, aby chránil zdraví svých obyvatel. K tomu má napomoci zmiňovaný státní monopol, ale také omezení reklam na alkohol a vysoké ceny. Nejlevnější pivo v obchodě stojí 22 NOK (57 CZK) a víno 90 NOK (234 CZK, ale to je opravdu to nejlevnější, většina cen se pohybuje okolo 300 NOK a výš - třeba krabicové víno, co jsem pila v Austrálii za 12 AUD/3 l jsem tady našla za 50 AUD - cca 823 CZK). Tvrdý alkohol od 400 NOK výš. O cenách v restauracích radši ani nemluvit.
Norskou alkoholickou specialitou je Aquavit - hořký destilát, jehož název je odvozen od latinských slov aqua vitae (živá voda). Destiluje se z brambor nebo obilí podobně jako vodka, při druhé destilaci se přidávají bylinky jako kmín, anýz, kopr, fenykl, koriandr a jiné. Převládající je ale chuť kmínu. Obsah alkoholu je kolem 40 %. Často se zapíjí pivem. V Norsku zraje akvavit většinou v dubových sudech a získává tak nažloutlou barvu. Norskou tradicí je výroba tzv. linje akvavit (doslova rovníkový akvavit), který získal svůj název, když dubové sudy s nápojem absolvovaly cestu z Norska do Austrálie a zpět (tedy přes rovník) a Norové zjistili, že pak chutnají skvěle. Dodnes tato praxe pokračuje a na lahvích linje akvavit je uvedeno i jméno lodi, její trasa a doba, kterou sud strávil na moři.
Další specialitou je Mead (mjod - medovina), jehož historie sahá až k Vikingům. V zimě se obvykle tento nápoj pije teplý a přikusují se zázvorové sušenky.
Norové milují jablečný cider, ať už ledový nebo horký.
Oblíbeným alkoholickým nápojem je i pálenka (brennevin - v překladu spálené víno) vypálená z brambor a obilí, která mívá 30-38% alkoholu.
Nora neurazíte ani punčem, vínem, svařeným vínem, pivem (Pilsner, Bayer, Juleol, Bokko) nebo vodkou. Vikingfjord (k destilaci se používá voda z ledovce Jostedalsbreen) vodka byla zvolena jako nejlepší mezinárodní komunitou vína a tvrdého alkoholu.
Jedna z mnoha zajímavostí je, že Norové nesmí pít alkohol před svýma dětima. Jak už jsem zmiňovala v předchozím příspěvku, škola tady má hodně co mluvit do výchovy. Takže pokud by se paní učitelka zeptala Toníčka, jestli se u nich doma pije alkohol a Tonda by řekl, že zrovna včera se taťka pěkně zřídil, tak by bylo tóčo!
Další zajímavostí, která se pojí s alkoholem je promiskuita. Podle statistik mají Norové (72%) více sexu na jednu noc, než jakýkoliv jiný národ na světě. Místo studu se tím spíše chlubí. Je to jakási víkendová tradice. V pátek a sobotu se prostě zruší v klubu (Ano, zruší! Norové nepijí do nálady, to je podle nich ztráta času a peněz.) a po krátké konverzaci typu Vil du være med meg hjem i natt (Půjdeš se mnou dneska domů?) popřípadě Hjem til meg, eller hjem til deg (K tobě nebo ke mně?) následuje odchod z klubu domů, sex, kocovina a ranní šok z toho, kdo to leží vedle vás. Mimochodem, přestože v Norsku existuje stránka, kde je možno si zdarma objednat kondomy, které jsou vám poštou doručeny přímo domů, tak bylo v Norsku v roce 2012 evidováno 21.489 případů chlamydiové infekce.
Za zmínku stojí i slovíčka Vorspiel a Nachspiel (nepleťte si s němčinou, kde se slovo vorspiel překládá jako předehra:-)) Kvůli vysokým cenám za alkohol zejí místní bary a kluby většinou před půlnocí prázdnotou., protože řada lidí se nejdřív napije u někoho doma (Vorspiel) předtím než se před půlnocí vyrazí posledním autobusem do města. Pozor – každý si ale přinese svoje zásoby alkoholu, a pokud se stane, že je nevypije, zase je sbalí a odnese si je. Pokud se nepovede ulovit známost na jednu noc, následuje Nachspiel, neboli afterparty opět u někoho doma. Kluby totiž zavírají kolem třetí ráno.
Takže tak. Skal! (Na zdraví!)
Další specialitou je Mead (mjod - medovina), jehož historie sahá až k Vikingům. V zimě se obvykle tento nápoj pije teplý a přikusují se zázvorové sušenky.
Norové milují jablečný cider, ať už ledový nebo horký.
Oblíbeným alkoholickým nápojem je i pálenka (brennevin - v překladu spálené víno) vypálená z brambor a obilí, která mívá 30-38% alkoholu.
Nora neurazíte ani punčem, vínem, svařeným vínem, pivem (Pilsner, Bayer, Juleol, Bokko) nebo vodkou. Vikingfjord (k destilaci se používá voda z ledovce Jostedalsbreen) vodka byla zvolena jako nejlepší mezinárodní komunitou vína a tvrdého alkoholu.
Jedna z mnoha zajímavostí je, že Norové nesmí pít alkohol před svýma dětima. Jak už jsem zmiňovala v předchozím příspěvku, škola tady má hodně co mluvit do výchovy. Takže pokud by se paní učitelka zeptala Toníčka, jestli se u nich doma pije alkohol a Tonda by řekl, že zrovna včera se taťka pěkně zřídil, tak by bylo tóčo!
Další zajímavostí, která se pojí s alkoholem je promiskuita. Podle statistik mají Norové (72%) více sexu na jednu noc, než jakýkoliv jiný národ na světě. Místo studu se tím spíše chlubí. Je to jakási víkendová tradice. V pátek a sobotu se prostě zruší v klubu (Ano, zruší! Norové nepijí do nálady, to je podle nich ztráta času a peněz.) a po krátké konverzaci typu Vil du være med meg hjem i natt (Půjdeš se mnou dneska domů?) popřípadě Hjem til meg, eller hjem til deg (K tobě nebo ke mně?) následuje odchod z klubu domů, sex, kocovina a ranní šok z toho, kdo to leží vedle vás. Mimochodem, přestože v Norsku existuje stránka, kde je možno si zdarma objednat kondomy, které jsou vám poštou doručeny přímo domů, tak bylo v Norsku v roce 2012 evidováno 21.489 případů chlamydiové infekce.
Za zmínku stojí i slovíčka Vorspiel a Nachspiel (nepleťte si s němčinou, kde se slovo vorspiel překládá jako předehra:-)) Kvůli vysokým cenám za alkohol zejí místní bary a kluby většinou před půlnocí prázdnotou., protože řada lidí se nejdřív napije u někoho doma (Vorspiel) předtím než se před půlnocí vyrazí posledním autobusem do města. Pozor – každý si ale přinese svoje zásoby alkoholu, a pokud se stane, že je nevypije, zase je sbalí a odnese si je. Pokud se nepovede ulovit známost na jednu noc, následuje Nachspiel, neboli afterparty opět u někoho doma. Kluby totiž zavírají kolem třetí ráno.
Takže tak. Skal! (Na zdraví!)
Žádné komentáře:
Okomentovat