pátek 27. listopadu 2015

Leighton Beach Full Moon Drum & Dance

Každý měsíc se při úplňku koná kousek od Fremantlu na Leighton Beach Full Moon Party. Je to oblast, která není hustě obydlená a tak by hluk neměl narušovat obyvatele. Akce začíná vždy kolem šesté a končí kolem desáté. Nejedná se o oficiální party, pořadatelé nemají žádné povolení, což mě celkem překvapilo, protože v Austrálii se všechno šíleně hlídá a řeší. Dokonce je i zákaz pití alkoholu na pláži. Nicméně se zde sejdou lidi, co si chtějí oslavu úplňku užít. Každý si přinese vlastní bubny,didgeridoo a jiné nástroje a společně vytváří jednoduchou údernou hudbu na kterou se každý pohupuje a užívá si nekoordinované pohyby. Jiní si donesou třeba výbavu na ohnivou show. Každý je tu organizátorem a účastníkem. 


Vždycky mě lákalo si užít party na pláži a musím říct, že tahle byla povedená. V jednoduchosti je krása. Navíc voda byla teploučká a člověka hned lákalo do ní skočit. Třeba příště, protože od včerejška je takhle akce v mém kalendáři na následující měsíce.


úterý 3. listopadu 2015

Halloween vs. Velká Australská (Melbourne Cup)

V posledních třech dnech proběhly v Austrálii dvě události - konal se Halloween a závody na koních Melbourne Cup. Očekávala jsem, že první zmíněná akce se tu bude slavit ve velkém. Kostýmy, výzdoba ulic... Je pravda, že jsem se nebyla podívat v centru, ale co jsem slyšela přímo od Australanů, Halloween tu neprožívají. Australani, kteří slaví úplně všechno a mají víc státních svátků než my (porovnání zde a zde), neslaví Halloween ve velkém. To byl pro mě prostě šok.

Halloween je anglosaský lidový svátek, který se slaví 31. října, tedy den před křesťanským svátkem Všech svatých, z jehož oslav se v Irsku vyvinul (mimochodem svátek irského patrona sv. Patrika tu ve velkém slaví). Ten večer jsem zahlédla pouze dva nazdobené domy a potkala jsem asi tři skupinky dětí v kostýmech, chodících po ulici. Ale nevšimla jsem si, že by klepaly na dveře (které by jim asi stejně nikdo neotevřel - kamáradka mi říkala, že její teta bude mít od 17 do 22 doma zhasnuto, aby je nikdo neotravoval) a snažily se dostat koledu. Slyšela jsem, že někde bylo vyzdobeno pár ulic se stánky s občerstvením a byl i doprovodný program, ale čekala jsem prostě milionkrát víc.

Těšila jsem se, že zavítám na nějakou párty v kostýmu, ale zrovna to vyšlo tak, že ten večer tu měli koncert Chinaski. A to jsem si nemohla nechat ujít! Bylo to úplně úžasný. Je vtipné, že v Česku se dostat do první řady na jejich koncertě je skoro nemožné a tady, když to nadnesu, nebylo nic jiného než první řada.:-D Prostě asi zase tolik Čechů tu není. Za to Sydney prý bylo úplně vyprodané. Všichni jsme měli strach, že budou hrát nějaké jejich nové písničky, co neznáme, protože moc teď novinky v ČR nesledujeme, ale naštěstí i oni si to uvědomovali a zahráli asi jen dvě novější jinak staré klasiky. Po koncertě za námi vyrazili před budovu a se všemi si povídali. Bylo to fajn. Musím se podělit i o jednou vtipnou historku. Moje kamarádka Šárka, přišla za Malátným a řekla mu: "Mohla bych se s váma vyfotit pane Malásku?" A na to jí Michal odpověděl: "Tak takhle mi ještě nikdo nikdy neřekl.:-D" Následující den se s nimi pořádalo na pláži i grilování, ale to jsem bohužel promeškala kvůli práci.


Nicméně se vrátím k tomu, o čem jsem se dnes rozhodla psát. Další událostí týdne je Melbourne Cup, Původně jsem si myslela, že je to nějaký tenis, ale když jsme v práci začali zdobit jídelní stoly, pochopila jsem, že je to něco jiného. Melbourne Cup je jeden z nejprestižnějších australských závodů koní (jak naše Velká Pardubická). Takže všichni tu nosili kloboučky a zastavilo se veškeré dění v Perthu... Takže tak. Prostě je to tady celé postavené na hlavu. :-)