Norsko - Velikonoce

Máme tu Velikonoce. Hotel je k prasknutí a já právě přišla vyčerpaná z práce domů. Sedím si tak na sedačce, koukám z okna a najednou mě napadne, že vlastně ani nevím, jak se Velikonoce slaví v Norsku. Takže jsem se samozřejmě pustila do googlení.

Ačkoliv jsou Velikonoce (norsky Påske) křesťanským svátkem, pro Nory jsou spíše svátkem vítání jara a trávení času s rodinou. A že toho času mají. Volno začíná už ve čtvrtek a končí v pondělí. To platí i pro obchody. Výjimkou je sobota, kdy jsou otevřeny alespoň na část dne. Což mě uklidnilo po prvotním šoku, kdy jsem jak smyslů zbavená pobíhala po pokoji a sepisovala závěť, protože jsem měla strach, že umřu hlady. Stačí si jen rozplánovat jídlo a popřemýšlet kolikrát za den mě bude honit mlsná, abych přežila do sobotního nákupu a pak do toho úterního. Už tak je pro mě stresující, že jsou tu obchody zavřeny v neděli. Kdo mě zná, ví.

Nicméně se vraťme k Velikonocům. Jak už jsem zmínila, Norové tráví svůj čas s rodinou a to buď někde na dovolené nebo na chatě. Užívají si posledního lyžování, prvního sluníčka po dlouhé a tmavé zimě,  a četby detektivek (påskekrim), což je tady prý velká věc... A v sobotu se pak vydávají na lov vajíček schovaných po domě. V některých rodinách se honba za vajíčky koná až v neděli. A pondělí je den balení a návratu domů. 

A když už jsme u těch Velikonoc a já mám doma Estonce, pojďme se pro zajímavost podívat na estonský svátek jara zvaný munapühad, svátek vajíček. Estonci mají volno pouze v pátek a za hlavní den považují velikonoční neděli, kdy barví vajíčka, vzájemně si je vyměňují a pak s nimi následně hrají hru "rozbíjení vajíček", která se poměrně těžko vysvětluje. :-D Takže se radši podívejte na video tady. Jednoduše do sebe boucháte vajíčkama a komu se rozbije jako první, prohrál. Takže tak. 

Veselé Velikonoce/God påske!

Norsko - nákup auta

Pokud chcete cestovat v Norsku, máte tři možnosti: stopem (nejlevnější a celkem běžná varianta), hromadnou dopravou (poměrně drahá možnost, pokud nejste student se studentskou kartičkou, to je pak jiná) a nebo autem. U té poslední varianty pak záleží, jestli jste jen turista a nebo v zemi pracujete popř. dlouhodobě žijete. Pokud totiž do Norska přijedete jako my, vlastním autem, můžete tu s ním zůstat oficiálně maximálně rok. Po uplynutí dané doby pak musíte auto přehlásit. A to rozhodně není levná záležitost a možná se spíš vyplatí si koupit nové auto. Ale i to vám vypálí díru do vaší peněženky. 

Pokud si rozhodnete vaše auto ponechat a pořídit mu norskou poznávací značku, musíte zaplatit daň (někdy až 100%, záleží na váze auta a velikosti motoru) a poplatek za import. Mimo jiné musíte projít celní kontrolou, nechat auto proclít a zkontrolovat norským silničním testovacím centrem. 

Několikrát jsem si všimla, že se na silnici prohání auta se zelenou SPZ a tak jsem začala pátrat. Zelená poznávačka se vydává autům, dodávkám a malým náklaďákům, které mají pouze jednu řadu sedadel a vleze se do nich bedna o rozměrech 140x90x105cm. Tahle kategorie je primárně určená pro malé obchodníky, řemeslníky, kurýry, apod. Ale účel auta není podmínkou a tak je běžné, že dvoučlenná rodina si pořídí auto se dvěma sedadlama a zelenou značkou a platí mnohem menší daň. Je pak ale vtipný, že si někdo (a stává se to často) pořídí velké auto, ale má jen dvě sedadla. Což mi přijde na jednu stranu fakt zajímavé, protože se Norové snaží být hodně ekologičtí, ale ulevují na dani autům, do kterých se vleze méně lidí...

Takovým velkým norským trendem je nákup elektrických aut. Od roku 2017 si pořídilo el. auto 52% kupujících. Sice jsou ceny za auto vysoké ale elektromobily jsou osvobozeny od všech jednorázových poplatků za vozidlo včetně nákupní daně. Elektromobily jsou také částečně (někdy i plně) osvobozeny od mýtného, poplatků za vjezd do větších měst, od parkovného na většině míst, můžou využívat pruhy určené pro autobusy, mají zdarma přepravu na trajektech... Taky všude vidíte stojany na nabíjení aut. Já jakožto totální laik a neznalec jsem si myslela, že si můžete nabít auto doma, ale kdepak. To byste nabíjeli celou noc a stejně by se vám to povedlo jen tak z třetiny. Takže šup šup pěkně ke stojanu.

A jak je to s řidičákem? Potřebujete mezinárodní? V Norsku naštěstí platí řidičáky vydané v EU. Norové si sami však musí za řidičáky zaplatit pořádnou pálku, až 30 000 NOK (cca 80 tis. CZK). Takže když mi vedoucí v práci říkala, že si její dcera k osmnáctinám může vybrat jestli chce zaplatit řidičák nebo dovolenou v New Yorku, byla jsem dost v šoku.

Od roku 2004 je v Norsku zaveden bodový systém. Ve většině případů se rozdává po dvou bodech a jakmile dosáhnete 8 bodů během tří let, máte smůlu a seberou vám řidičák na půl roku. Což mi přijde na jednu stranu celkem přísné a na stranu druhou tu mají povolenou hladinku v krvi! 0,2 promile, což je cca jedna desítka nebo dvě decky vína.

Jelikož je Norsko jedním z hlavních vývozců ropy v Evropě, člověk by čekal, že tomu bude odpovídat i cena benzínu... Chyba! Benzín/nafta je tady jedna z nejdražších v Evropě, možná i ve světě. Ceny se tu mění nejen ze dne na den, ale také v rámci jednoho dne. Jedeme třeba na výlet kolem benzínky a říkáme si, že je dobrá cena a že při zpáteční cestě natankujeme. Chyba! Cena se zvedla. A to ne málo. Třeba i o 2 NOKy na jeden litr (2x2,60CZK). Podle internetu je nejlevnější tankovat v neděli a naopak pondělky a čtvrtky bývají nejdražší. Sama jsem však neměla možnost to vypozorovat, protože se kolem benzínky proženeme jen velmi svátečně.

Výměna pneumatik je další položka, která není úplně zadarmo. Na netu jsem našla, že se cena pohybuje okolo 400 NOK za jednu pneumatiku (cca 1000 CZK). V Norsku můžete také používat pneumatiky s hroty a to od 1.11. do 15.4. a severněji od 15.10. do 1.5. A co se týče pojištění, to je samozřejmě také vysoké. Známá si koupila ojeté auto a platí cca 12 tis. NOK ročně (cca 32 000 CZK). Ale zkuste si tady žít bez auta...

Berte veškeré mnou zmíněné informace opravdu pouze jako orientační, protože jsem vycházela většinou z hledání na netu a pak taky ze zdroje Jedna paní povídala... :-) Takže sice nejsem žádný odborník, ale přišlo mi zajímavé se tomuto tématu tak trochu pověnovat, ať jsme zase o něco chytřejší.