Konečně se nám podařilo po delší době najít s Hendrikem společný den volna, abychom mohli vyrazit na další výlet. No, společný den volna. Záleží, jak se to vezme. Hendrik zažádal ráno v práci o den volna, které mu bylo schváleno. Na konci směny za ním přišel majitel firmy, že se žádné volno nekoná a pokud ho Hendrik chce, tak už se do firmy nemusí vracet. Ponaučení: šéfové jsou všude po světě stejný... A Hendrik je bez práce. Zase.
Nicméně jsme z vesela vyrazili k večeru na cestu, abychom si následující den mohli užít hned od rána plnými doušky. Dali jsme se směrem k Yallingupu (cca 270 km z Perthu). Dojeli jsme kolem deváté večer, tak akorát se "utábořit" a jít spát. Zaparkovali jsme auto kousek od místa, kam jsme se chtěli ráno vydat, položili přední sedačky v autě (naštěstí se sedačky daly opravdu položit až na maximum, takže vznikla celkem pohodlná postel), dali na přední sklo mou opalovací deku, pustili hudbu, abych se nebála strašidel venku a vytuhli (nutno podotknout, že jsem se přes den, kdy jsem byla na pláži v Perthu, pekelně spálila a bolest se dostavila právě v noci, takže převalování na mém úžasném lůžku bylo značně bolestivé).
Ráno nás pěkně probudilo sluníčko a my se vydali směrem k nádherným přírodním lázním. Cesta byla poměrně složitá, protože se muselo lozit přes obrovské kameny, a když máte spálené obě půlky zadku a břicho těsně pod podprsenkou.... Nicméně v cíli nás čekala nádhera, kterou jsem vůbec nečekala.
Takové malé jezírko, kam tu a tam šplouchla velká vlna, která se rozrazila o okolní kameny a vytvořila tak ledový vodopád. A těch obřích krabů všude okolo. Měli jsme štěstí, že jsme měli tuhle nádheru jenom pro sebe. Co jsem tak pochopila, tak tohle místo není úplně známé, což možná vysvětluje, jak nádherné je.
