středa 9. listopadu 2016

Řidičák

To, že se tu jezdí vlevo, víme. To, že si to někdy neuvědomíme, se stane. Dvakrát. Jednou při vjezdu na kruháč - naštěstí v noci, kdy tam nejsou žádná auta, a podruhé při výjezdu z parkoviště na rušnější ulici v polovině dne, kdy je provoz poměrně značný.:-) Jako zdálo se mi divný, že naproti mně stojí na semaforu auta ve stejném pruhu jako já a ještě divnější, že nevidím žádný semafor pro mě. Ani nevím, jak jsem odtušila, že je zelená a vyrazila jsem do pruhu, kam jsem potřebovala a najednou slyším troubení a v tu chvíli mi to došlo. Nezbývá než se zasmát.:-)

Dost o mně, tenhle příspěvek se bude soustředit na australský řidičák, protože je to tady všechno úplně jinak než u nás. Věk, kdy si můžete udělat řidičák se tu liší stát od státu/teritorií. Ano, Austrálie má několik států/teritorií. Konkrétně 8 hlavních: Western Australia (Perth), Northern Territory (Darwin), South Australia (Adelaide), Victoria (Melbourne), New South Wales (Sydney), Queensland (Brisbane), Australian Capital Territory (Canberra) a Tasmania. Většinou ten věk začíná kolem 16ti let, kdy je povoleno řídit pod dohledem zkušeného řidiče. Takže nemusíte do autoškoly, stačí, když vás to naučí někdo starší a vy pak jdete jen na zkoušky. 


Já se samozřejmě zaměřím na Západní Austrálii (WA), kde už dva roky žiju. Ve WA je možné si udělat řidičák všeobecně od 17ti a od 16ti pod dohledem zkušeného řidiče. Jakmile získáte řidičák, nemáte ještě vyhráno. Podléháte dvouleté zkušební době, kdy se musíte řídit řadou pravidel. Existují taková čtyři stádia: 

Nejdřív dostanete tzv. L plate (žlutá plastová tabulka, kterou musíte mít viditelně umístěnou na autě), kdy máte povoleno řídit auto, ale pouze pod dohledem kvalifikovaného učitele (něco jak autoškola) nebo pod dohledem zkušeného řidiče, který vlastní minimálně 4 roky stejnou kategorii řidičáku, o kterou žádáte. Pozor! Rozlišuje se zde i řidičák zvlášť pro manuál a zvlášť pro automat.

Poté následuje druhá fáze tzv. L plate, kdy už máte za sebou praktické zkoušky pod dohledem zkoušejícího, který je zaměstnancem vlády. V této fázi musíte být starší 16ti let a 6 měsíců a musíte stále jezdit pod dohledem zkušeného řidiče. Vyfasujete takový notýsek (log book), kam si musíte zapisovat svoje zkušenosti z řízení a po půl roce řízení s L plate musíte projít testem na vyhodnocení/vnímání rizika na vozovce (takový překladatelský oříšek) než dostanete provizorní řidičák.

Provizorní řidičák (tzv. červená P plate na 6 měsíců) dostane řidič nejdříve po dovršení 17ti let po odřízení 25 hodin (a minimálně půl roku potom co obdržel povolení na řízení s L plate druhá fáze) a vykonání počítačového testu na vyhodnocení/vnímání rizika na vozovce. Řidič pak může řídit bez dohledu ale s nulovou alkoholovou tolerancí (jinak je tu tolerance 0,04%) a pouze od 5:01 do 23:59 pokud není zrovna na cestě do školy nebo práce. 

No a konečně zelená P plate na 18 měsíců, která umožňuje řízení bez dohledu, 24 hodin denně s nulovou alkoholovou tolerancí. A po dvou letech restrikcí dostane řidič konečně normální řidičák. Hurá!

V Austrálii je také bodový systém za prohřešky jak u nás. Řidič začíná s 0 body a může jich nasbírat až 12, kdy sice pak může pokračovat v řízení po dobu jednoho roku na období tzv. dobrého chování a pokud řidič v tomto období získá 2 a více bodů, seberou mu řidičák na dobu dvakrát tak dlouhou jak mu byla vyčíslena na začátku. Nutno podotknout, že během státních svátků a prodloužených víkendů se penalta zvyšuje na dvakrát tolik bodů než normálně.

Turisté pobývající v Austrálii po dobu kratší než 3 měsíce můžou používat řidičák z jejich země, ale pokud není v angličtině, potřebují mezinárodní řidičák (vystavení stojí 50 CZK). Pokud tu někdo zůstává déle, musí si zažádat o australský řidičák. Australský řidičák se tu pak používá jak u nás občanka.

Pokud si chcete zažádat o australský řidičák, záleží pak na tom, z jaké země pocházíte a kolik je vám let. Naštěstí Česká republika je na listině zemí s podobnýma nebo stejnýma dopravníma předpisama a tak si stačí řidičák za nějaký poplatek jen vyměnit. Další podmínkou je tedy, že jste starší 25ti let.

Co se alkoholu za volantem týče, od 24. října se v Austrálii zavedla novinka pro řidiče, kteří nadýchají 3x větší hodnotu než je povolená (0, 15%) nebo jsou chyceni s alkoholem v krvi opakovaně, že se jim nainstaluje do auta zařízení (za cca 1600 AUD, které samozřejmě platí řidič), které může kdykoliv zapípat. To znamená, že řidič musí zastavit a do přístroje nadýchat. Funguje to tak, že než nastartujete, musíte do přístroje nadýchat. Pokud máte požito, auto se automaticky zablokuje na dobu pěti minut. Pokud nemáte požito, můžete vyrazit, ale přístroj vás stejně zastaví v první pěti až patnácti minutách, aby překontroloval, zda je řidič opravdu střízlivý a nedýchal za něj do přístroje někdo jiný (ale co když sebou máte střízlivého spolujezdce??). A pak vás přístroj kontroluje každou hodinu minimálně jednou. Jakmile se ozve, máte pět minut na to, abyste zastavili a provedli test. Pokud to neuděláte, auto vám začne blikat a houkat takovým způsobem, že vás to donutí zastavit a test udělat, aby auto utichlo...


středa 2. listopadu 2016

Požáry v Austrálii

To že v Austrálii pořád někde hoří, je celkem běžná věc (obzvlášť během horkých letních měsíců). Je to způsobené místním klimatem (horko a sucho). Ne jednou se mi stalo, že jsem jela někam na výlet a místní rangeři mě tam nechtěli pustit, protože je prý moc horko a hrozí tak, že může dojít k požáru. Takže ono sice nehoří, ale mohlo by. Není nad prevenci.

Požáry se tu dělí na dvě hlavní kategorie, podle toho kde hoří: požáry v kopcích (které jsou porostlé stromama, takže když hoří, tak opravdu hoří) a požáry na zatravněných rovných plochách (které se lépe kontrolují). No a pak tu jsou tzv. kontrolované požáry (hazard reduction burning), které se provádí v chladnějších měsících jako prevence možných rozsáhlých požárů právě v létě. Jinými slovy, vypálí radši všechno pod kontrolou než aby to pak chytlo samo nekontrolovaně.

Požáry však nejsou vždycky jen negativní. Některé rostliny se například pomocí nich rozmnožují/reprodukují. A tak jsou vlastně požáry nedílnou a potřebnou součástí celé asutralské ekologie.

Existuje i tabulka určující riziko požáru na základě počasí, teploty, relativní vlhkosti, rychlosti větru a suchosti vegetace. Tyto výsledky jsou pak hlášeny v televizi, rádiu a novinách, aby byli místní připraveni na možné nebezpečí. Když vyjedete za město, kde je víc vegetace, tak kolem silnic jsou i cedule, které hlásí aktuální riziko.


Co mě překvapilo, tak dokonce i u nás v práci, kde máme pizza pec na dřevo, nesmíme dělat pizzu, pokud je vyhlášeno riziko požáru.