To že v Austrálii pořád někde hoří, je celkem běžná věc (obzvlášť během horkých letních měsíců). Je to způsobené místním klimatem (horko a sucho). Ne jednou se mi stalo, že jsem jela někam na výlet a místní rangeři mě tam nechtěli pustit, protože je prý moc horko a hrozí tak, že může dojít k požáru. Takže ono sice nehoří, ale mohlo by. Není nad prevenci.
Požáry se tu dělí na dvě hlavní kategorie, podle toho kde hoří: požáry v kopcích (které jsou porostlé stromama, takže když hoří, tak opravdu hoří) a požáry na zatravněných rovných plochách (které se lépe kontrolují). No a pak tu jsou tzv. kontrolované požáry (hazard reduction burning), které se provádí v chladnějších měsících jako prevence možných rozsáhlých požárů právě v létě. Jinými slovy, vypálí radši všechno pod kontrolou než aby to pak chytlo samo nekontrolovaně.
Požáry však nejsou vždycky jen negativní. Některé rostliny se například pomocí nich rozmnožují/reprodukují. A tak jsou vlastně požáry nedílnou a potřebnou součástí celé asutralské ekologie.
Existuje i tabulka určující riziko požáru na základě počasí, teploty, relativní vlhkosti, rychlosti větru a suchosti vegetace. Tyto výsledky jsou pak hlášeny v televizi, rádiu a novinách, aby byli místní připraveni na možné nebezpečí. Když vyjedete za město, kde je víc vegetace, tak kolem silnic jsou i cedule, které hlásí aktuální riziko.
Existuje i tabulka určující riziko požáru na základě počasí, teploty, relativní vlhkosti, rychlosti větru a suchosti vegetace. Tyto výsledky jsou pak hlášeny v televizi, rádiu a novinách, aby byli místní připraveni na možné nebezpečí. Když vyjedete za město, kde je víc vegetace, tak kolem silnic jsou i cedule, které hlásí aktuální riziko.
Co mě překvapilo, tak dokonce i u nás v práci, kde máme pizza pec na dřevo, nesmíme dělat pizzu, pokud je vyhlášeno riziko požáru.
Žádné komentáře:
Okomentovat