ANZAC day

25.dubna slaví Austrálie další státní svátek. Mám pocit, že se tu nedělá nic jiného než se něco slaví.:-) Skvělou věcí ohledně státních svátků je, že člověk dostane v práci zaplaceno dvojnásobek. Pokud vyjde svátek na víkend, Australani se nenechají ošidit o den volna a posunou ho na následující pondělí. Což je opět výhoda pro pracovníky v pohostinství (další double na výplatní pásce:-)). Není to ale zas tak výhodné pro strávníky, ty si musí v tyto dny připlatit cca o 15% víc.

ANZAC je zkratka pro Australian and New Zealand Army Corps (australské a novozelándské ozbrojené složky). 25. dubna je pak den, kdy se vzpomíná na všechny padlé během první světové války. Letos je to výročních 100 let, takže oslavy jsou bouřlivé. 25.4.2015 se jednotky ANZAC vylodily u pobřeží Gallipole (u Turecka). V bitvě o Gallipoli (1915–1916), vedené Velkou Británií a Francií proti Osmanské říši, šlo o kontrolu strategicky důležitého Dardanelského průlivu, tedy o přístup k Marmarskému moři a tím i o možnost napadnout tehdejší hlavní město Istanbul. Bitva však byla neúspěšná (přes 8000 padlých australských vojáků) a v lednu 1916 se všechny jednotky musely stáhnout.

dawn service v Kings Parku

Podle všeho probíhají oslavy v celé Austrálii podle stejného scénáře. Den začíná tzv. dawn service - mší za úsvitu. Nevím jak tady v Perthu, ale v Sydney údajně začínala bohoslužba ve 4,30 ráno. Důvodem je, že i vylodění v Gallipoli začalo před úsvitem. Mše má pevně stanovený průběh (kopíruje se průběh bohoslužby z roku 1927). Během bohoslužby zazní melodie Last Post, následuje minuta ticha a recitace úryvku z básně, která byla uveřejněna už v roce 1914. Dnes je známá jako Lest we forget – Nezapomeňme.

Nezestárnou, nenechali jsme je zestárnout,

Věk je neunaví, ani roky neodsoudí,

Při západu slunce i ráno,

Budeme jich vzpomínat.

Nezapomeňme.

Po ranní mši následuje slavnostní průvod městem. Dopravní prostředky jezdí zadarmo, aby se město vyhnulo dopravním kolapsům.

Plavba po Swan River - Captain Cook Cruises

V den odletu rodičů jsme se rozhodli jet naposledy prozkoumat centrum a zakončit australskou dovolenou plavbou po řece Swan River z Perthu do Fremantlu.

Nalodili jsme se u Bell Toweru v centru města a po hodině a půl jsme se vylodili v Port of Fremantle. Po cestě jsme viděli např. bývalý pivovar Swan Brewery (budova z roku 1838), který byl v provozu v letech 1877-1960 a je nově přestaven na vyhledávanou steakovou restauraci s pivovarem; nad ním tyčící se monument v Kings Parku, Royal Perth Yacht Club (královský jacht klub), obrovská sídla na březích řeky, přístav ve Fremantlu a jako bonus jsme viděli delfíny.

v pozadí pivovar, Kings Park a Perth centrum

Ačkoliv Captain Cook nabízí i zpáteční cestu, my jsme využili jen jednosměrky. Loď vyjíždí vždy v 9:45, 11:30 a 14:15 a nabízí neomezenou konzumaci kávy a čaje. Nám postačil jeden kelímek kávy a i to bylo dost. Cena jednosměrné jízdenky je 28 AUD, zpáteční pak 38 AUD (v ceně je i ochutnávka vína na cestě zpět).

Captain Cook Cruises nabízí hned několik plaveb - Swan River Scenic Cruise (ta naše), Fremantle Lunch Cruise (plavba do Frea a zpět s obědem), Swan Valley Cruises (proti proudu řeky do vinařské oblasti Swan Valley s ochutnávkou vína) a Evening Cruises (večerní plavba s večeří).  

Fremantle Street Arts Festival

Okolo Velikonoc se konal ve Fremantlu festival Umění v ulicích. Jedná se o jeden z největších Australských festivalů tohoto typu. Umělci z celého světa předvádí svůj um v ulicích a jelikož nejsou placeni, na konci svého představení vybírají dobrovolné příspěvky na podporu "dostupného umění pro všechny". Pouliční muzikanti, divadlo, cirkus, kabaret, akrobati; to vše a ještě víc bylo ke shlédnutí.

Jelikož po večerech většinou pracuju, málokdy se dostanu na podobné akce. Proto jsem si tento festival opravdu užila, je to pro mě vzácnost. Většinou znám jen tichý Perth, kde se v pět zavírají obchody a všude je pak mrtvo. Ve Fremantlu byly plné ulice, živo, hudba... Krátká ukázka zde.

Adventure World

Nikdy by mě nenapadlo, že v Austrálii zažiju teambuilding. Na Velký pátek, který se považuje v Austrálii za státní svátek, jsme měli v práci zavřeno, jako většina restaurací a dalších zařízení, a vyrazili jsme na staff party do Bibra Lake vzdáleného 20 km od centra.

plánek Adventure World

Adventure World je zábavní park otevřený od roku 1982. Kromě horské dráhy, simulace volného pádu, otočné lavice, autíček, je to i akvapark.

horská dráha Abyss

Video z horské dráhy Abyss ke zhlédnutí zde.

simulace volného pádu

Byl to jeden z nejlepších dní tady v Austrálii. 

Perth Hills

Jelikož jsme si pronajali auto a měla jsem s kým cestovat, s výlety se jen roztrhl pytel. Konečně se děje to, kvůli čemu jsem přijela. Poznávání a cestování. Náš směr byl tentokrát kousek za město do Darling Range neboli Perth Hills. Původně jsem si myslela, že je to jen nějaký malý kopec s lesíkem na jedno nedělní odpoledne. Realita je však úplně jiná. Darling Range má rozlohu 35000 ha. Dělí se na hlavní tři oblasti: Mundaring, Kalamunda a Armadale.

oblast Kalamunda a Mundaring

Nejčastěji jsou Perth Hills navštěvovány pro cyklistické, turistické a vinařské stezky. Např. zde najdete stezku Bibbulmun Track, která vede z Kalamundy až do Albany (cca 1000 km).

My navštívili Lesmurdie Falls, z kterých je nádherný výhled na Perth. Jedná se o 2 km dlouhý okruh, který začíná u vrchu vodopádu, vede k jeho spodku a pak zpět přes kaskády nahoru. Vody moc nebylo. Ta tu bývá spíše v zimním a jarním období.

Lesmurdie Falls

Další zastávka byla u přehrady Mundaring Weir. V roce 1892 bylo objeveno v poušti vzdálené 590 km od Perthu zlato. Najít další zlato byla výzva. Větší výzva však byla najít vodu. Architekt C.O. O'Connor se rozhodl pro bláznivý nápad, kterému se všichni vysmívali, že vytvoří přehradu na Helena River a povede vodu pomocí potrubí z Mundaring Weir do vzdáleného Kalgoorlie. O'Connor čelil takovému tlaku, že rok před schválením projektu spáchal sebevraždu. Jeho socha teď stojí v přístavu Fremantlu, který zkonstruoval sám architekt.

Mundaring Weir

The Pinnacles

Pinnacles je název pro poušť se stovkami vápencových útvarů trčejících ze země asi 200 km od Perthu u městečka Cervantes. Některé z nich dosahují až 4 m. Pinnacles se nachází v národním parku Nambung, takže se opět platí vstupné za vjezd (12 AUD/auto). Překvapivě je zde asi 4km trasa, která umožňuje jet mezi vápenci autem.

Existuje několik teorií, jak Pinnacles vznikly. Nejpravděpodobnější z nich je, že před 25 - 30 000 lety, kdy ustoupilo moře, přírodní elementy zformovaly zbytky mušlí, které byly rozdrobeny na drobné částice. Tyto částice byly nafoukány do vnitrozemí až vznikly duny, které se postupně vlivem počasí (především deště) a větru přetvářely.

Pinnacles

Po cestě jsme se zastavili u Moore River, kde se vlévá řeka do oceánu. Při naší návštěvě zrovna nebyl dostatek vody, takže mezí řekou a oceánem byla písečná hráz. Když je však vody dostatek, je možné vidět zajímavé odstíny vody právě při splývání této řeky s oceánem.

Moore River

Na zpáteční cestě jsme navštívili Lake Thetis, kde se vyskytují další stromatolity, které patří mezi nejstarší zkameněliny usazenin starých přibližně 3,5 miliardy let. Mikroorganismy, které se podílely na jejich tvorbě měly pravděpodobně velkou zásluhu na obohacování atmosféry kyslíkem.

stromatolity v Lake Thetis

Augusta - Margaret River - Dunsborough - Busselton 24.-26.3.2015

V poslední části výletu jsme prozkoumávali jihozápad Austrálie. Oblast od Augusty (jižní cíp Austrálie, kde se stýká Jižní a Indický oceán) až po Perth. Celý tento region je protkán sítí podzemních jeskyní (např. Jewel Cave - největší jeskyně v Západní Austrálii s nejdelším stalaktitem na světě), ale my co máme doma Moravský kras, jsme vyhledávali jiná dobrodružství.

soutok Jižního a Indického oceánu

Celým jihozápadním pobřežím se táhne 111 km dlouhá Cave Road, která začíná i končí majákem. Na jihu je to Cape Leeuwin a na severu Cape Naturaliste. Vstupy k oběma majákům jsou samozřejmě zpoplatněny. Od Augusty, třetího nejstaršího Evropany osídleného městečka pojmenovaného po dceři anglického krále George III, jsme pokračovali do Hamelin Bay. V blízkosti této pláže se v ranních a podvečerních hodinách vyskytují hejna rejnoků. Samozřejmě by se rejnoci neměli krmit a ani by se jich nemělo dotýkat, ale každý to dělá. Já se bála, tak jsem se jen zpovzdálí kochala.

rejnok v Hamelin Bay

Další město na naší trase bylo centrum známé vinařské oblasti Margaret River. Kromě množství  vinic a vinných sklípků se zde konají každoročně surfařské závody. Tato oblast je vyhledávána především v období letních prázdnin (čti prosinec a leden) a na Velikonoce. Protože se konečně oteplilo a vysvitlo pořádně sluníčko, vinice jsme vynechali a uháněli na pláže. Po cestě jsme se ještě zastavili u Canal Rocks Yallingup a pak už hurá k Dunsborough na krásné pláže Eagle Bay a Meelup.

Canal Rocks Yallingup

Eagle Bay

Asi 220 km od Perthu se na mělkých březích Geographe Bay nachází městečko Busselton. Nejznámější je pro své 1,8 km dlouhé dřevěné molo, které je zakončeno podmořskou observatoří. K samotné observatoři se dá dojít pěšky nebo dojet vláčkem. My jsme bohužel přišli až po zavíracích hodinách.

Busselton Jetty

Poslední zastávka byla v Bunbury, třetího největšího města Západní Austrálie. V Bunbury se nachází Dolphin Discovery Centrum. Delfíni se v této oblasti volně pohybují. Samozřejmě jsme neviděli ani jednoho.

Albany - Denmark - Walpole - Pemberton 22.-24.3.2015

Další část výletu byla mířena přes oblast Karri Forest Region - eukalyptové lesy, kde stromy dosahují výšky až 70 metrů. 

Cestu jsme započali v Albany - nejstarším Evropany osídleném městě Western Australia. Zajímavostí tohoto místa je, že evropští osidlovatelé 19. stol. vycházeli velmi dobře s místními Aboriginci a vzájemně si vypomáhali. Praxí většinou totiž bylo, že původní obyvatelé byli zahnáni, vykořisťování, převychovávání, atd. Albany je, stejně jako celý jih, místem velryb. Po druhé světové válce byl celosvětově velkým problémem nedostatek tuku. To vedlo k tomu, že se založil velrybí průmysl - vyvražďování velryb za účelem zužitkování jejich ostatků. V Albany v oblasti  národního parku Torndirrup se tak nachází Whale World - bývalá továrna na zpracování velryb. Po cestě je k vidění několik zajímavých přírodních úkazů a útvarů. Nejznámější je The Gap a The Bridge, které byly bohužel kvůli rekonstrukci uzavřeny. Za zmínku určitě stojí např. The Blowholes - minigejzíry vytryskující ze skal.

Torndirrp National Park

Od městečka Denmark se začíná táhnout pás eukalyptových lesů. K vidění jsou zde např. známé Elephant Rocks a Green Pools (minizátoka chráněná před vlnami kameny, takže je zde přírodně vytvořen klidný prostor pro plavání).

Elephant Rocks

Green Pools

Vyzkoušeli jsme také známý Tree Top Walk - chůze v korunách stromů (Walpole - Nornalup National Park). Vstupné 15 AUD/osoba je trochu přemrštěné na české poměry, ale zase pro Australana je to za pusu - buď si za tu cenu může koupit pivo nebo připlatit 4 dolary a jít na mostovou konstrukci do výšky až 40 m.

Tree Top Walk

Rozhodně zajímavější a cenově dostupnější (12 AUD/auto za vjezd do NP nebo zadarmo po 17 hod, kdy už tam nejsou rangeři:-)) je bývalá požární hlídka na stromě - Gloucester Tree (61 m) v Pembertonu. Zajímavostí je, že když hledali tenkrát vhodný strom pro postavení hlídky, musel na něj někdo nejprve vylézt - trvalo to 6 hodin nahoru a dolů. Výhled a pocit je to neuvěřitelný. Dokonce se nám povedlo vidět v dálce požár (což tady v Austrálii není nic výjimečného).

Gloucester Tree

pohled z požární hlídky na eukalyptové lesy

Jelikož jsme předchozí noc strávili spánkem vsedě v autě na odpočívadle (pod pokutou 100-200 AUD/osoba), rozhodli jsme se zase zakempit. Tentokrát v Pemberton Caravan Park. Noc vyjde v kempech většinou cca 10 AUD/osoba plus něco za auto (8-12 AUD). Ačkoliv to na fotkách nevypadá, hodně nám pršelo. V první polovině výletu skoro celou dobu, občas vysvitlo sluníčko. A noci byly neuvěřitelně chladné.

nálety papoušků v kempu

Wave Rock - Esperance - Lucky Bay 18.-21.3.2015

Tak konečně mi dorazili rodiče na návštěvu a mohli jsme se společně vrhnout vstříc novému dobrodružství na jihu Austrálie. Čekala nás okružní jízda Perth - Wave Rock - Esperance - Albany - Pemberton - Augusta - Margaret River - Perth. Celkem přes 2000 km.

Náš výlet začal pronájmem auta u firmy No Birds... Samotnému pronájmu předcházel velký průzkum trhu, kde No Birds... vyšlo pravděpodobně nejlíp (když zahrnu i připojištění a vše okolo). Samozřejmě si společnost nezapomněla naúčtovat 7 AUD/den, že máme evropský řidičák, 7 AUD/den snížení spoluúčasti ze 400 AUD na 0, poplatek za dalšího řidiče, poplatek za pronájem auta déle než na 7 dní, poplatek za cestu do Esperance (oblast vzdálená cca nad 500 km od Perthu je zpoplatněna jednorázovým poplatkem 100 AUD), atd. Celkově se vším všudy vyšel pronájem čtyřkolky na 10 dní na 770 AUD (což není zrovna málo).

pláž Lucky Bay

Vyráželi jsme v brzkých ranních hodinách, protože nás čekala dlouhá cesta. Naše první zastávka byla u  2700 milionů let starého skalního útvaru Wave Rock - 14 m vysoký a 110 m dlouhý. Každý říká, že je to velké zklamání (stejně jako Uluru - ten červený kopec uprostřed Austrálie), spousta očekávání a nic. Skála. Jelikož jsem od toho tedy vůbec nic neočekávala, byla jsem příjemně překvapená (především okolní krajinou), že to zas taková nuda není. Kolem Wave Rocku je několik okružních cest různých délek (všechny jsou neuvěřitelně krátké - všeobecně v Austrálii můžete skoro ke všemu dojet autem, žádná dlouhá vycházka, délka trasy je uváděna celkově i se zpáteční cestou - asi si kompenzují, že pokud člověk chce někam dojet, trvá to věčnost). Wave Rock leží v národním parku (každá zelená oblast se stromy se tu nazývá národní park) a tudíž je vjezd zpoplatněn 10 AUD/auto.

Wave Rock

Naše cesta se dále ubírala směrem Esperance - nádherné městečko na jihu Austrálie. Čeho se taťka nejvíc bál bylo, že nám dojde benzín. Benzínky jsou tu vskutku jen zřídka. Silnice jsou dlouhé, všude stromy nebo polopouště, občas nějaký statek. Povedlo se nám najít benzínku, která byla uprostřed ničeho. Způsob placení byl také zajímavý. Vlezla jsem do staré telefonní budky, strčila do ní svou platební kartu a čekala, co se bude dít. Přístroj si načetl moje údaje z karty a odblokoval tankovací stojan. Natankovali jsme kolik jsme potřebovali a mohli jsme jet. Budka si sama odečetla po natankování nějaké peníze (bez mého odsouhlasení sumy). Ať žije bezpečnost a ochrana údajů.

tankovací pumpa uprostřed ničeho

Esperance bylo objeveno v 1792 francouzskými mořeplavci, kteří se potřebovali někde skrýt před bouří. Město bylo pojmenováno podle jejich lodi Espérance, což francouzsky znamená naděje. Kolem městečka je cca 40 km dlouhá Great Ocean Drive, která nás provedla po místních krásách a plážích. Trasa začíná u Tanker Jetty, což je dlouhé nefunkční molo, které místní využívají především k rybolovu. Kolem se mají pohybovat lachtani, ale to štěstí jsme bohužel neměli. Další zastávkou je Rotary Lookout - mini rozhledna nabízející výhled na město a národní park Cape Le Grand. Následovalo několik zastávek u nádherných pláží a trasa byla zakončena jezerem Pink Lake. Slané jezero, které má být zbarveno do růžova (samozřejmě není) červenýma chaluhama, které produkují beta karoten.

Pink Lake v pozadí

Po přespání v kempu Pink Lake Tourist Park, jsme vyrazili do zmiňovaného národního parku Cape Le Grand (poplatek 12 AUD/auto). Příjemný národní park, který nás dovezl k nejkrásnější pláži jižní hemisféry - Lucky Bay. Písek je tam tak bílý a takového skupenství, že se to nedá ani popsat. To prostě hlava nebere. Klokani na pláži, koně na pláži, auta na pláži. :-) Kemp přímo u pláže. Bez elektriky. Chodili jsme spát se slepicema, jakmile zapadlo slunko. Celý park Le Grand se dá obejít po pobřeží. Je tu spousta nádherných výhledů a zátok. Jako v nějaké pohádce. Prostě neuvěřitelný. Za návštěvu rozhodně stojí i zátoka Thistle Cove a Hellfire Bay a vyšlápnout si na Frenchman Peak, který nabízí neuvěřitelný rozhled.

Thistle Cove

Frenchmen Peak

Lucky Bay

Le Grand Beach