čtvrtek 14. března 2019

Norsko - norština

Věděli jste, že Norsko má tři oficiální jazyky? Nekecám. Tady to máte: bokmal (knižní řeč) používá obyvatelstvo především větších měst ve východní části země (asi 92% obyvatel) a pochází z dánštiny, nynorsk/landsal (nový jazyk) pak vychází z venkovského nářečí a používá se převážně v západní části země a třetím jazykem je severní sámština, kterou mluví 15-25 tis. lidí hlavně ze severní části Norska, Švédska a Finska. Od roku 1979 je úředním jazykem ve dvou norských krajích - Finnmark a Troms.

Více než 400 let (od 1397) byla v Norsku úředním jazykem dánština až do roku 1814, kdy skončila dánská nadvláda. Poté se jazyk postupně reformoval a přizpůsoboval norským nářečím až do 1929 kdy vznikla finální podoba (právě bokmal). To že se v Norsku držela dánština tak dlouho hodně ovlivnil i vynález knihtisku. V Dánsku vznikl už 1480, kdežto v Norsku museli čekat až do 1643 a museli se tak spoléhat pouze na dánský import knih.

Ponorštit národ zpět však nebylo jednoduché. Dánština byla jazykem společnosti a kultury a navíc bylo šíleně cool používat dánský akcent. A nikdo nechce přestat být cool. Jenže obrozenečtí vlastenci to nevzdávali a časem dosáhli vzniku obou zmiňovaných jazyků bokmal a nynorsk. Snahou bylo sjednotit i tyto dva jazyky do jednoho a vyučovat ho ve školách. Už už to vypadalo, že se zadaří, ale vláda na poslední chvíli cukla. Ačkoliv je jak bokmal tak nynorsk považován za rovnocenný jazyk, a oba se vyučují ve školách, pouze 15% dětí na základní škole používá nynorsk. I rádia a televize se snaží používat spíše nynorsk, přestože je bokmal značně rozšířenější. Ale překvapivě knížky jsou populárnější v nynorsk.

A aby toho nebylo málo, skoro nikdo nemluví spisovně podle toho či onoho, ale přidávají do toho vlastní dialekt. To je asi jak v Brně nebo Ostravě. Taky si mluvíme po svým, ale spisovně rozumíme všichni. Pro začátečníky kurzu norštiny tak může být náročné některým dialektům rozumět, ale Norové jsou naštěstí vnímaví a když si všimnou, že jim nerozumíte, snaží se na vás mluvit spisovně.

A jak je to s angličtinou? Té tady rozumí skoro každý, protože Norů je pouze 5,2 mil. a nevyplatí se jim filmy a seriály dabovat, proto je vše v angličtině s norskými titulky. Takže i malé děti umí automaticky anglicky, což je skvělé. Trochu horší je to se starší generací, která na televizi nevyrůstala. To si často musím v hotelu zavolat na pomoc nějakou norskou kolegyňku, aby mě zachránila. Navíc to většinou ty starší i vytočí, že jsou ve své zemi a já nemluvím jejich jazykem. Ale je to asi člověk od člověka. Takže tak.


Žádné komentáře:

Okomentovat