Když se vrátí člověk po delší domě domů, může ho čekat šok. Svět se totiž nezastavil a funguje i bez vás. Všechno se mění a vyvíjí. Pro mě se stalo Brno novým městem - tolik nových hospod, restaurací, obchodů. Rozjela se tu hodně zdravá výživa, dostupnost alternativních potravin, sport... Kamarádi už jsou teď taky v životě jinde než skoro před třemi roky. A hlavně, člověk tu bere život hrozně vážně. Vrátila jsem se z dvou a půl roku dlouhých prázdnin, kde začátky sice byly krušné a namáhavé, ale všechno to úsilí se vyplatilo. Jsem úplně jiným člověkem. Víc si věřím, nic mi nepřijde nemožné, nestydím se mluvit cizím jazykem, naopak cítím, že se chci učit jazyk další. A jak jednou člověk začne cestovat a žít v cizině, už se toho pravděpodobně nikdy nevzdá a pořád ho to bude někam táhnout. To je i můj případ. Už jsem asi 5 měsíců doma a pořád se nemůžu dokopat najít si práci, protože si ani nejsem jistá, jestli chci v Česku vůbec zůstat. A taky se popravdě bojím toho, že zapadnu do těch starých nudných kolejí. Změnilo se mi cestováním i hodně myšlení. Dříve jsem žila jen minulostí nebo pořád přemýšlela nad budoucností a dělala si pořád nějaké plány. A když mi nevyšly, vždycky mě to dostalo. Teď je mi jedno co bylo včera a ještě víc jedno, co bude zítra. Já žiju tady a teď. Užívám si každý den, i když třeba jen odpočinkem. Nikdy bych nevěřila, že se mi tohle může někdy stát. A je to neuvěřitelná svoboda.
Hodně lidí se mě ptá, jestli se mi stýská po Austrálii. Ano, stýská. Je to úplně jiný život, životní styl, životní smýšlení. Těžko popsatelné. To musí člověk prostě zažít. A proto všem doporučuju hned vycestovat a ten pocit zažít. Ale předem varuju, že se vám pravděpodobně bude hodně těžko vracet. A před tímhle mě nikdo nevaroval.:-( :-)
Žádné komentáře:
Okomentovat