Norsko - Folgefonna NP

Od té doby, co jsem si postěžovala veřejně na norskou (ne)zimu, už tři dny sněží. V noci krásně nasněží, takže moje minutová cesta do práce vypadá jako v pohádce. Přes den to však celé nataje. V noci zmrzne, nasněží a tak pořád dokola.

v červenci

A tak jsme si říkali, kam v takový den vyrazit na výlet. Po chvilce uvažování jsme se rozhodli, že navštívíme Bondhusvatnet, kam jsme zavítali už před půl rokem v červenci. Tenkrát, v hlavní sezóně, tam bylo přeturistováno (jezero je od 18. století lákadlem právě pro turisty, oficiálně byl však park otevřen až v květnu 2005 královnou Sonjou, která se ubytovává u nás na hotelu), dnes jsme měli celé místo jen pro sebe.

v lednu

Jezero Bondhusvatnet se nachází v národním parku Folgefonna (rozloha 545m2). V NP Folgefonně se nachází tři ledovce: Folgefonna (třetí největší norský ledovec s rozlohou 168km2), Bondhusbreen a Buerbreen. My vystoupali během našeho norského pobytu k těm dvěma posledním. Zajímavostí Bondhusbreenu je, že se zde "těžil" led, který se dopravoval na zádech ke fjordu a odsud se exportoval.

Procházku v údolí Bondhus doporučuju hlavně v létě. Jezero hraje všemi odstíny modré a je přenádherné. Z parkoviště je to asi půl hodiny do mírného kopečka kolem divoké řeky až k samotnému Bondhusvatnet. Na fotkách vidíte porovnání léta a zimy a v pozadí obou z nich se nachází ledovec Bondhusbreen, ke kterému se však nedá dojít normální a životu bezpečnou cestou. Stezka vás zavede pouze do míst, kde ledovec končil. Ale "těžbou" a globálním oteplováním se jeho rozloha hodně zmenšila. Zbytečně tedy neztrácejte energii touto cestou a raději si užijte plážičky na druhé straně jezera (cca necelou hoďku procházkové chůze od začátku jezera). Pokud se však budete chtít koupat, připravte se na pořádnou ledárnu.

foceno z plážičky

Druhý zmiňovaný ledovec, který jsme v létě navštívili je Buerbreen. Z Oddy pojedete po cedulích Buer až k placenému parkovišti a nebo to můžete risknout a zaparkovat někde kolem cesty zadarmo jako my a doufat, že vás nevyhmátnou. Tenhle výlet už je náročnější (cca 2 hoďky chůze nahoru), celkem se stoupá nahoru, lozí pomocí řetězů, přeskakují se říčky, ale stojí to za to.

Buerbreen

A posledním místem, které jsme v létě v národním parku Folgefonna navštívili a které bych rozhodně doporučila i dalším cestovatelům je Melderskin. Je to sice jedna z těch hodně náročných túr, kdy se šplháte 4 hodiny do příkrého kopce, ale ten pocit, až to máte za sebou...Jen pozor na počasí. My vylezli nahoru a byla mlha, že by se dala krájet, takže krásný panoramatický výhled se nekonal.

mlha místo výhledu, výhled na obrazovce telefonu :-)

Za to krása střídala nádheru už v polovině výstupu.Takže pokud se vám nechce trmácet 4 hodiny, myslím si, že i ten poloviční výšlap je výlet sám o sobě.

výstup na Melderskin

Ach, jak mně chybí léto!

Více fotek zde (Bondhus), zde (Buerbreen) a zde (Melderskin).