Bali - Gili T

Ráno jsme se probudily do nádherného dne na naší úžasně pohodlné posteli. Vyrazily jsme na snídani, kterou jsme měly většinou v ceně ubytování. Typická snídaně - banana pancake se sirupem a bali káva. U snídaně jsme se seznámily s ostatními ubytovanými, pracovníky ubytka a jejich kamarády. Říkaly jsme si, že na jedno malé ubytování mají celkem dost zaměstnanců, ale jak jsme později zjistily, pracují tam obvykle tak dva tři a zbytek jsou kamarádi, co nemají co na práci. Po vynikající snídani si vzali kluci kytary (kuchař, co tam vlastně nepracoval, ale připravoval snídaně a kluk z recepce) a začali nám hrát. 

kuchař Jaki neboli Popay

Vydržely jsme tam asi dvě hodiny jen poslouchat úžasný zvuk kytary a vychutnávat si neuvěřitelně úžasnou atmosféru dovolené, tepla, exotiky, dobrodružství. Ještě teď nemůžu uvěřit tomu, jak skvěle jsem se měla. Po kytaře jsme si zalezly do bungalowu do naší postele a pouštěly si takové ty holčičí letní písničky a skákaly po posteli a zpívaly si.... Pak nám vyhládlo, tak jsme vyrazily na obídek na pláž. Když to tak shrnu, tak jsme spaly, jedly, odpočívaly, koupily si koktejl (objevily jsme úžasný stánek s čerstvýma ovocnýma koktejlama), jedly, daly si koktejl, šly se projít nebo na masáž, jedly, chodily po obchůdkách (před vstupem do všech obchodů si musíte vyzut boty - možná aby se nenatahal dovnitř písek, jinak fakt nevím), a pak pily banánové a rýžové víno u kytary nebo trávily večer u beer pongu....

Původně jsme plánovaly zůstat na Gili jen dva a půl dne a pak se vrátit na Bali, ale to místo jsme si tak zamilovaly, že jsme pobyt neustále den po dni prodlužovaly, až jsme tam zůstaly dnů šest. Bohužel úžasné ubytování Mosaix, jsme si zarezervovaly jen na první dvě noci a pak už měly plno, tak jsme se musely přesunout jinam. V Mosaixu si nás hodně oblíbili, takže nám dohodili další ubytování hned za rohem a za stejnou cenu. Opět nás čekala u recepce banda kluků a my nevěděly, kdo tam pracuje a kdo ne... Ubytování nebylo tak nádherné, ale za to kolektiv mladých kluků byl k popukání. Kluci nám hráli pořád na kytary, jednou dokonce i před našima dveřima (to je tak když cestujou dvě single holky :-D, a ne že bychom si to neužívaly), večer nám dávali ochutnat zmiňované banánové a rýžové víno - chutná to trošilinku jak náš burčák, ale skoro bez chuti. Musím přiznat, že jsem se ze začátku hodně bála to pít, ale už je to měsíc a půl a žádné zdravotní obtíže se nedostavily.

rýžové víno s pohledem na Lombok

Jeden večer nám kluci z ubytka řekli, ať se jdeme podívat na ohnivou show, kterou jeden z nich v jednom plážovém baru předvádí. Tak jsme šly. Tam jsme právě poprvé ochutnaly silné rýžové víno. No a jelikož jsme popíjeli, zmeškali jsme představení našeho "kamaráda", takže pak předvedl ohnivou show jenom a jenom pro nás a ještě nám k tomu donesl pivo.

Easyho soukromá ohnivá show

Další den nás čekal šnorchlovací výlet a návštěva okolních ostrůvků (Meno a Air). První zastávka byla u vraku lodi, což bylo celkem strašidelné. Pak jsme se zastavili pozorovat obrovské mořské želvy, které plavaly kousek od nás. Na oběd jsme se zastavili na Gili Air, kde jsme měli asi půlhodiny rozchod a mohli jsme alespoň část ostrůvku prozkoumat.

Poslední den jsme si prošly náš ostrůvek Gili T úplně celý a narazily jsme na úžasné vodní houpačky...

Musím říct, že jsem měla opravdu na krajíčku, když jsme měly odjíždět z ostrova. Tady jsem rozhodně nebyla naposledy. Před odjezdem jsme potkaly Němku, co vždy 8 měsíců 7 dní v týnu pracuje v Německu a pak odjede na 4 měsíční prázdniny na Lombok a Gili užívat si sladkého nic nedělání. Musím říct, že je to opravdu lákavá představa...