čtvrtek 4. srpna 2016

Kalbrarri

Tak to jsem to teda pěkně odkládala to psaní. :-) Snad si ještě na ten výlet rozvzpomenu...

Ještě před samotným Kalbarri jsme si udělali několik zastávek na skalních útesech jako např. Natural Bridge nebo Castle Cove, které mi nějakým způsobem připomínaly útesy v Řecku (ale tam to asi není tak načervenalý). Opravdová nádhera. 
Natural Bridge
Z Red Bluffu jsme se podívali na úžasný západ slunce a šli hledat kemp, protože všechna parkoviště jsou hlídaná, aby tam právě nikdo nekempil. Povedlo se nám najít jedno kempiště, které bylo obklopeno hromadou stájí (čehož jsem se jako silný astmatik a alergik bála, ale naštěstí se to obešlo bez komplikací). Na recepci už nikdo nebyl, protože tu zavírají většinou kolem páté všude. Tak jsme zavolali na určené číslo, kde se na druhé straně ozvala nepříjemná paní, které nebylo rozumět ani slovo. Odtušila jsem, že se máme někde usídlit a ráno přijít zaplatit. Tak jsme tak učinili, akorát ráno jsme se zachovali jak darebáci a zaplatit jsme nešli. To má ta paní za svůj neproklientský přístup. (Mimochodem je to tu celkem běžná taktika Evropanů - přijet po zavíračce a odjet před otevíračkou. Co to asi o nás vypovídá...). Kousek od kempu už byl vjezd do národního parku (poplatek 12 AUD za auto jako vždy). Prvně jsme zajeli na vyhlídku West Loop Lookout, z které bylo k vidění trochu z těch kaňonů tady. 
West Loop Lookout
A pak to konečně přišlo!! Natures Window! Znám ho z obrázků a vždycky jsem si přála ho vidět, ale nevěřila jsem, že se tam někdy podívám. A podívala jsem se! Nemohla jsem z něj spustit oči. A ten výhled všude okolo. Zase se mi ukázala úplně jiná Austrálie, než kterou jsem do teď viděla. Pro někoho možná jen skála, ale pro mě ráj! 

Natures Window
To co následovalo pak už byly jen příjemné dozvuky té nádhery. Ale Hendrik mi povídá: "Počkej až uvidíš Karijini. To teprv padneš na zadek." (volný překlad :-D) Jenže Karijini je cca 1400 km od Perthu uprostřed ničeho, takže asi ani nehrozí, že bych se tam podívala. Ještě se nám povedlo zajet na Z Bend, kde jsme slezli přímo do koryta kaňonu a udělali si tam procházku. Přeskakovali z kamene na kamen, z jednoho břehu na druhý. Ve vodě se zrcadlil obraz té nádhery kolem. Akorát jsme si občas museli dávat pozor, protože vlhké kameny byly docela kluzké a já nejednou hodila držku. :-) 

Z Bend
Na poslední úsek parku vyhlídku Ross Graham a Hawks Head už nám moc času nezbývalo, protože sluníčko už zapadalo. Prostě podzimní a zimní brzké západy slunka člověka o hodně ošidí. Výlet cca na tři dny (poslední den jsme se váleli na pláži v Horrocks - na koupání to bohužel nebylo) jsme si užili na maximum a už se těšíme na další výletění.

Horrocks
Více fotek ke zhlédnutí zde.

Žádné komentáře:

Okomentovat