Vietnam - DaLat, Nha Trang

DaLat, také známý jako město někonečného jara - protože je tu poměrně chladněji než jinde na jihu Vietnamu a každé odpoledne tu prší (já bych to teda spíše nazvala městem nekonečného podzimu), bylo na začátku 20. století vystaveno jako francouzský resort. To vysvětluje to nekonečné množství hotelů všude, kam se podíváte. Dokonce je tu i Eiffelova věž - asi vysílač.

Jak už jsem psala v minulém příspěvku, Hendrik onemocněl a proležel dva dny v posteli. Já vyrazila na menší průzkum okolí hotelu, ale jak už jsem se několikrát přesvědčila, cestování sama mě nebaví. Navíc to chladné depresivní deštivé počasí mi připomínalo Česko, kam už se za chvíli po tak dlouhé době vracím a jsem z toho nesvá. Vlastně přes 2 a půl roku jsem měla skoro pořád slunečno. Jasně, v zimě v Austrálii pršelo, ale ne pořád a sluníčko si vždycky cestu našlo.

Třetí den už se Hendrik cítil na menší procházku, která v závěru byla o kus větší. Vydali jsme se k dalatskému vlakovému nádraží, které nyní slouží pouze jako turistická atrakce a zprovozněných je pouhých 7 km železniční trasy - z DaLatu do vesničky Trai Mat. Máte čtyři cenové třídy zpáteční jízdenky: tvrdé sedadlo za 90.000VND, měkké za 126.000VND a pak VIP2 a VIP1 za 135 a 150.000VND. Vlak by měl jezdit několikrát denně, ale jelikož je málo turistů, smrsklo se to na jednu jízdu denně a to ve 12:27 a pouze v cenové třídě VIP1 a VIP2. Samozřejmě.

VIP2

Vláček, kde hráli americké koledy, nás dovezl na stanici do Trai Mat, kde jsme měli asi 40 minut na prohlídku nedalekého Linh Phuoc Pagoda. Turisty obsypaného chrámu, kde je obří Buddha celý z květin.

Po návratu do DaLat jsme se zašli podívat do Crazy House (40.000VND), což je něco, co jsem v životě neviděla a vy v tom můžete bydlet (nejlevnější pokoj cca 40AUD). Video zde, protože slovy to prostě nejsem schopná popsat.

Crazy House

Večer jsme pak zavítali do 100 Roofs Bar, který vřele doporučuji. Je ještě bláznivější, dokonalejší, promakanější a nevím co ještě -ejší. Takže běžte rovnou tam. Ale moc nepijte, jinak se ztratíte nebo si vyvrtnete kotník. Video zde. Fotky bohužel nemám, protože se nám zrovna vybil telefon, ale je toho naštěstí plný internet.

Na další den jsme si pronajali skútr (120.000VND) a vyrazili směrem na jih na vodopády. První zastávka byla na Elephant Waterfalls (20.000VND plus 5.000VND parkování), kde se musí k vodopádům sestoupat, což je sám o sobě adrenalin, protože to tu pěkně klouže a pořádně smrdí.

Elephant Waterfall (v pozadí)

Další zastávka byla u jedněch z nějkrásnějších vodopádů, co jsem viděla - Pongour Waterfall (10.000VND/os plus 5.000VND parkování). Ale ten sestup a výstup.... Kondičku mám čím dál horší.

Pongour Waterfall

Člověk by řekl, že je to na jeden den vodopádů až až, ale my se rozhodli ještě pro jeden - Prenn Waterfall (30.000VND/os plus 5.000VND parkování). Vodopád pěkný, hlavně to že se můžete dostat až za vodopád, kam vede pěkný chodníček. Je tu také hromada atrakcí, ale za všechno se musí platit. Např. kraťoučká jízda lanovkou 15.000VND, prohlídka orchidejí 20.000VND, jízda na slonovi 300.000VND/10 min/2 osoby, jízda na pštrosovi 100.000VND/2 kolečka...sice malé částky, ale když se to všechno sečte...

Prenn Waterfall

Na další vodopády jsme se už dál nevydali. Zamířili jsme si to k Tuyen Lam Lake, kam se také můžete dostat lanovkou od vodopádů Datanla, kde zase údajně můžete zkusit bobovou dráhu. Ale jelikož už začínalo být pozdě a my věděli, že začne brzo pršet, rychle jsme si to ještě zamířili k Love Valley, kde po nás chtěli další vstupné a bylo to tam už od pohledu nesmírně přeslazené a jen pro ty nejzamilovanější. Pro zbytek to byl neuvěřitelný kýč. A navíc ach ta obsluha, tak nepříjemná až hrubá. Hlídač na parkovišti nás seřval a myslím, že by se nebál nás ani uděřit, protože jsme vjeli na parkoviště, kde jsme se chtěli jen otočit a neměli jsme v plánu parkovat. Nejdřív nám ukázal, kam zaparkovat a když jsme se k tomu neměli, tak jsem odtušila, že nás hodně sprostě poslal to háje.

Po cestě zpátky na ubytko jsme viděli první vietnamskou nehodu. Na skútr jela paní s malou holčičkou, odbočovala doleva s blinkrem doprava a vjela tam, jak je tady zvykem, dalšímu skútru v protisměru, který to do nich napálil. Všichni na zemi, nákup rozsypaný. Holčička plačící. Seběhlo se okolo pár Vietnamců, posbírali nákup, zvedli paní, holčičku a motorku. Paní i s holčičkou nasedla a jelo se dál. A kdyby jste viděli, jak se tu jezdí na kruhovém objezdu...přednost nemá nikdo a jezdí se tu v obou směrech...

Čtyři dny utekly a my ani neuskutečnili kvůli Hendrikové nemoci to, proč jsme sem přijeli - rafting a canyoneering.:-(

kruháč s Eiffelovkou uprostřed

V 7:15 nás vyzvedl před hotelem autobus do Nha Trang (100.000VND/os). Stočtyřiceti kilomentrová cesta trvala (všude kopce, údolíčka a nádherné vodopády) cca 4 hodiny (nejdřív jsme vyzvedávali další spolucestující a pak jsme měli v průběhu 20 minutovou přestávku na jídlo a záchod). Po čtyřech dnech v chladném DaLatu jsme se málem rozpustili, když jsme se snažili najít nějaké levné a pěkné ubytování. Nakonec se zadařilo a našli jsme pokoj za 200.000VND kousek od pláže. Takže se víc než vybízelo, když je takové horko a jsme takový kousek, že zajdeme právě tam. Ale jakmile jsme vkročili na pláž, začli jsme litovat. Všude plno nepořádku, odpadky i ve vodě a lidi se mezi nima koupali. Dokonce jsme našli vedle několika vyplavených mrtvých ryb i injekční stříkačku. Takže nejen že pláž byla vysloveně nechutná, ale i barva vody (ve srovnání s krásnou Austrálií a Filipínama) byla značně nevábná. Tak jsme se alespoň procházeli po městečku (trochu mi připomíná na první pohled australský Gold Coast), kde je neuvěřitelně Rusů. Dokonce i všechny nápisy jsou rusky. A když na vás nějaký Vietnamec promluví, tak v ruštině. Automaticky předpokládají, že jste jeden z nich. Je tu víc Rusů, jak Vietnamců. Ceny jsou vysoké a s Vietnamem to tady nemá nic společného. Je to jen velké rekreační středisko s milionem hotelů a předraženým jídlem.

hlavní pláž v Nha Trang

Nicméně jsme si náladu zkazit nenechali a pronajali si na další den skútr za super cenu - 80.000VND. Jako vždy byla nádrž prázdná a tak nás paní recepční poslala na jednu konkrétní benzínku. Tam nám natankovali a chtěli po nás nehoráznoou cenu (cca 183.000VND, normálně bereme tak za 50.000VND). Jak jsme byli v šoku, tak jsme to zaplatili a jeli pryč. Ale nedalo nám to a já jsem naštěstí z nějákého mně neznámého důvodu vyfotila ten tankovací stojan se všema údajema. A co nevidíme, oni schválně zaměnili cenu za litr a přidali jednu nulu (18.300VND/l) s celkovou cenou. Takže jsem tam ně vlítla, ani nevím, co jsem od toho očekávala. Samozřejmě nikdo "nerozuměl" ani slovo anglicky, tak jsem poměrně výrazně a důrazně gestikulovala s mobilem v ruce až nám ty peníze vrátili. A co je nejvíc vtipný, oni věděli ty čísla z hlavy (kolik jsme zaplatili, kolik jsme měli zaplatit, kolik nám původně vrátili, atd.). Takže je podezřívám, že prostě nenulují stojan a jen takhle vydělávají na turistech. (Nutno podotknout, že já vždycky stojan kontroluju, zda je vynulovaný, ale tankoval Hendrik a mě to nenapadlo kontrolovat za něj - to že neumí česky a já to tady píšu, neznamená, že bonzuju:-D.) Mé podezření utvrzuje i fakt, že nádrž na skútrech je většinou cca 4 litry a podle nich jsme natankovali litrů 6. Ale na to už jsem neměla žádný důkaz a tak jsme to holt nechali být s ponaučením pro příště. No a navíc, když jsme si četli dodatečně recenze na danou benzínku, tak jsme se dozvěděli, že je to běžná praxe.

ta zázračná fotka, co nám získala zpět 72.000VND

Nicméně jsme chtěli konečně vyrazit na průzkum okolí Nha Trangu a v tu chvíli jsme zjistili, že nám nejede internet. Jsme ve Vietnamu teprve něco kolem deseti dnů a zakoupili jsme si 10GB na 30 dní. To jsme za žádnou cenu nemohli vyčerpat, protože se snažíme data, co to jde, vypínat. Takže jsme urputně hledali pobočku Viettelu, až se nám ji nakonec podařilo najít. Akorát paní neuměla ani slovo anglicky, tak jsme se dorozumívali nejprve kódy na papíře, ale jelikož to tak úplně nefungovalo, zvolili jsme překladač v mobilu. Napsali jsme větu, dali přeložit a předali paní. Paní si to přečetla ve vietnamštině a odepsala nám s překladem do angličtiny. A takhle jsme bojovali asi 20 minut až nám paní oznámila, že nás někdo pěkně natáhl, protože jsme si podle jejich výpisu zakoupili jen 1,5GB! Takže slibovaných 10GB za 220.000VND bylo nakonec jen 1,5GB, což normálně stojí kolem 40.000VND. Takže jsme zakoupili dalších 5GB za 125.000VND.

Na návštěvu Long Son Pagoda jsme v tu chvíli neměli náladu a jeli jsme si provětrat hlavu trochu dál, a to na Ponagar Tower (22.000VND plus 4.000VND parkování), která byla úchvatná.

Ponagar Tower

Jelikož byla hlavní pláž v Nha Trang doslova nechutná, vydali jsme si zpravit chuť na o něco vzálenější pláž Doc let Beach, která byla celkem ucházející. Ale čas vykoupat se už jsme neměli, protože jsme museli být v šest večer v hotelu, odkud nám jel autobus (250.000VND) do další destinace - Da Nang. Původně jsme chtěli zůstat v Nha Trang 2-3 noci, ale po to všem jsme se rozhodli jet zas o kus dál. No a o té šílené cestě Nha Trang - Da Nang vám povím příště.

Fotky z Da Lat zde a z Nha Trang zde.