Vietnam - Hoi An, Hue

Hoi An, město světel a lampionů (nebo alespoň já to tahle vnímám), protkané řadou kanálů (skoro jak Benátky), kde se mísí vietnamská, japonská, čínská a francouzská kultura, přes den připomíná spíše tichou vesničku. Je tu sice spousta stánků s ovocem a zeleninou, obchůdky a trhy s oblečením, hromada švadlen, které vám ušijí oblečení na míru za pakatel (Hoi An je právě pro obleky na míru velice proslavená), ale přesto je tu klid a mír (přes den). Narozdíl od Da Nangu zde všude najdete restaurace a typické vietnamské "stánky" s jídlem a to překvapivě za dobrou cenu. V turistických oblastech (a tou Hoi An je) jsou ceny vždy nesmyslně nadsazené. Ale tady ne. A hlavně ve většině turistických měst (nemluvím o velkých městech jako Saigon/HCMC a Hanoi), když si chcete dát vietnamské jídlo, musí to být polívka, rýže s masem a občas nudle. Ale v Hoi An jsou možnosti skoro neomezené. Takže můžete zůstat na jednom místě, objednat si hromadu jídel a vyzkoušet nové chutě anebo si dát všude něco jako my. 

Vyzkoušeli jsme Cao Lau, které najdete jen v Hoi An (cena 20.000 - 35.000VND), což jsou speciální nudle, vepřové maso, něco jako škvarky, listová zelenina a bylinky a plus speciální voda, kterou najdete právě jen v Hoi An. Delikatesa.

Cao Lau

Další mňamkou, kterou najdete jen v Hoi An, je White Rose (cca 30.000VND) - rýžový papír ve tvaru růže plněný vepřovým nebo krevetama s rybí omáčkou (ačkoliv zní rybí omáčka hrozně, je naprosto vynikající a vůbec byste neřekli, že je z ryb). K tomu jsme vyzkoušeli i rýžovou palačinku (cca 40.000VND) - omeleta s krevetama, listová zelenina a bylinky a to vše zabalíte do rýžového papíru a namáčíte do arašídové omáčky (pro alergiky je vynikající zaměnit arašídy za rybí omáčku).

White Rose

rýžové palačinky

Další dobrotou je točené vietnamské pivo Bia Hoi, které najdete jen v menších hospůdkách a barech. V Hoi An cena za malé pivo 3.000 - 5.000VND.

Ne nadarmo se říká, že v Hoi An je nejlepší vietnamská kuchyně!! Zatím vyhlašuji Hoi An jako mé nejoblíbenější město.:-) 

Když už vás nebaví procházet se mezi suvenýry, oblečením a jídlem a odmítat neustále přicházející "výhodné nabídky", můžete navštívit i pár památek jako Japanese Bridge (zpoplatněný), Confucius Temple, Ancient House... A večer to všechno vypukne. Vyrojí se mraky turistů (nechápu, kde se schovávali přes den), rozsvítí se všechny světýlka a lampiony, otevřou se night markets se suvenýrama a dalším jídlem. Pozor na mango cake, koupili jsme si na trhu 3 malé kousky za 20.000VND (vláčné těsto, skoro jako syrové s náplní) a zakousli jsme se do něj. Miluju mango. A jsem alergická na arašídy, jak jste už mohli vypochopit. Mango cake neobsahoval žádné mango ale jen hromadu drcených arašídů. Myslela jsem, že umřu. Naštěstí mě Hendrik varoval dřív než jsem stačila sousto polknout. Řekl mi, že cítí arašídy zrovna ve chvíli, kdy jsem do nich kousla. Naštěstí jsme sebou měli Zyrtec, tak jsme si dala hned 4 a bylo mi teda zle fest.

Když jsme hledali, kam si zajít po dlouhé době na masáž (radši už jsme hledali recence po minulých dvou zklamáních), narazila jsem na stránku, kde doporučují, kam si zajít v Hoi An. A pravděpodobně by nikdo nečekal, že doporučují si zde nechat zhotovit dioptrické brýle (i bez lékařského předpisu). Na místě vám zdarma změří zrak, vyberete obroučky (od 10 do 100 USD), a sklíčka stojí 35 USD. Navíc jsem dostala slevu 20% a pouzdro na brýle zdarma. Nové brýle byly hotové za 20 minut. Nevím, jaká je to kvalita, ale brýle se vším všudy (a že já mám hodně velké nároky na sklíčka - krátkozrakost, astigmatismus a já nevím co) mě vyšly na 1500CZK. A to mám jedny z dražších obroušek (40USD, Hugo Boss - uvidíme, jak dlouho zůstanou Hugo Boss:-D, údajně vyrobeny v Itálii). Prostě se to mělo stát. Zrovna jsme měla ten den čočky, které poslední dobou nenosím a bez niž by nákup nebyl možný, protože bych nic neviděla přes obroučky bez dioptrií. Také jsem sebou ale měla i pouzdro na čočky, které také běžně nenosím (bez něho bych si nemohla vytáhnout čočky a nechat si změřit zrak). A zrovna když jsme četli recence o masážích a já našla tuhle stránku o brýlích, tak jsme stáli před optikou.:-D Takže aniž bych to plánovala a jela kvůli tomu do Hoi An, večer jsem si odvážela nové brýle (které jsem si tak jako tak chtěla v Česku po návratu pořídit).

Na tu masáž jsme si samozřejmě taky zašli. Trochu jsme si připlatili (280.000VND), ale recenze pěly chválu. A je pravda že v tak pěkném zařízení jsme ještě nebyli. Servis a prostředí kvalitní, masáž by se dala zlepšit. Bylo to spíše vtírání oleje do kůže než napravování našich bolavých zad z cestování...

Více fotek zde.

Na další den jsme měli naplánovaný výlet do cca 90 km vzdáleného Hue přes Hai Van Pass. Když se nás ráno ptali na recepci, kam vyrážíme a my jim oznámili náš plán, oni oznámili nám, že se omlouvají, ale že nám nemůžou půjčit skútr na tuto cestu a máme si ho půjčit někde jinde. Prý je to moc nebezpečné. Zajímavý přístup. Radši přijdou o kšeft než aby přišli o motorku, kde bysme stejně tak jako tak museli zaplatit za její zničení. Naštěstí se nám zadařilo najít motorku do půl hodiny jinde. Jen je naprd, že jsme měli v té původní natankovanou plnou nádrž a za tu nám nikdo peníze nevrátí. Nemá cenu se tu s nimi dohadovat, protože tak jako tak pak použijí výmluvu, že neumí anglicky.

Hai Van Pass byl od našeho ubytování asi 40 minut. Taková další Great Ocean Road. Vystoupáte serpentýnama nahoru, pokocháte se výhledem a zase serpentýnama dolů na druhou stranu kopce. A pak hurá do Hue. Po cestě nás přepadla žízeň, ale najít někde chlazený nápoj (stejně jako v Da Nang) je skoro nemožné. Nechápu to.

Hai Van Pass

Hue jako takové nás moc neoslovilo. Je to opět větší město, ale tak nějak zeje prázdnotou. Zajeli jsme se podívat na známou Perfume River, kde jsme nic zajímavého neviděli. Přijeli jsme k hradbám Hue Royal Palace, což je opevněná pevnost a platit 150.000VND/os za vstup se nám nechtělo. Ke všemu poprchávalo. Ještě jsme zkusili štěstí v Thien Mu Pagoda, nic co bysme neviděli už tisíckrát a zavítalli jsme i k hrobce Tu Duc Tom, vstupné 100.000VND/os, takže jsme si zase radši zašli za ty peníze na jídlo. Tentokrát do všemi doporučované Lac Thien rodinné restaurace. Příjemná obsluha nám doporučila místní vynikající jídlo a naše chuťové pohárky byly blahem bez sebe. Po jídle jsme dostali i ručné vyrobený suvenýr - originální otvírák lahví.:-) Toto místo můžu jen doporučit.

Po obědě jsme měli naplánované, že se ještě stavíme do oblasti An Bang, kde má být hromada hrobek. A místní soutěží, která z nich bude nejkrásnější. Jenže se spustil takový liják a začalo tak foukat, že jsme se museli vydat zpátky do Da Nang, s takovou nám totiž cesta zabere minimálně 3 hodiny. Takže jsme museli oželit i pláž v Lang Co Bay a Elephant Falls. Déšť prostě k Vietnamu tak nějak patří. Ale to vám povídám, to byla jízda. Ještě teď mám omrzliny, jak jsem byla promočená a ofoukaná větrem. Takový adrenalinový zážitek zadarmo.:-) Ty jsou často nejlepší.

Fotky z Hue zde.