úterý 21. března 2017

Dlouhá cesta do Cairns část 2

Po úžasném zážitku na lodním výletě na Whitsunday Island jsme si to namířili k největším vodopádům v celé Austrálii - Wallaman Falls s výškou 268 m. A my dobrodruzi jsme si to samozřejmě namířili k jejich úpatí, jestli se to u vodopádů taky tak nazývá. Zpočátku to byla pěkně upravovaná cestička, která začla postupně zvyšovat svou obtížnost a průchodnost, takže to byl nakonec takový adrenalinový zážitek (hlavně pro ty návštěvníky, kteří se tam vydali v žabkách). Vodopády měly takovou sílu, že jak se dole tříštily, voda se rozprášila všude a tak bylo všechno neuvěřitelně kluzké.

Wallaman Falls
Hodně lidí zmiňovalo, že návštěva Mission Beach je něco, co by si člověk neměl nechat ujít. Tak to si přece ujít nenecháme. Ok. A co že tu hledáme? Jako pláž pěkná, ale když se na ní nemůžeme zase koupat? Teda můžeme, v té speciální síti proti žahavcům. Co nás zaujalo, byly popadané kokosy na pláži. Tak jsme zašli do auta pro nářadí a pustili se do boje o kokos. To byla mňamka. Později jsme se dozvěděli, že Mission Beach je výchozí místo pro hromadu výletů (samozřejmě placených - lodní výlety, rafting, reef trips, sky diving). Jo a taky si tu dávejte pozor na ohrožené Cassowary (podobné jak pštros nebo emu akorát mají na hlavě nějakou zrohovatělinu), kteří jsou sice plaší ale za to vás můžou zabít.

Mission Beach
Kdybych měla začít tenhle výlet znovu, asi bych ho začala v Cairns jak kvůli financím, energii, nadšení, ale i kvůli tomu, že botanickou zahradu, zoo, koaly, klokany, krokodýli, lodní výlety, vyhlídky, akvária, pláže máte skoro v každém městě a tak už vás za dva měsíce projíždění těch měst  a míst nebaví vidět pořád to stejné/podobné dokola. (Nám se to bohužel hodilo víc z Perthu nejen že jsme tu žili, ale i kvůli počasí a roční době. V Perthu, Melbourne a Sydney se začíná pomalu ochlazovat, zatímco v Cairns je pořád teplo.) Když máte peníze, Cairns je úžasné (Great Barrier Reef, lanovka Skyrail, Kuranda Scenic Railway). Bez peněz můžete jít na pár procházek po deštných pralesích a botanické zahradě, jako my, ale jinak nic moc. Jak už jsem zmínila, koupat se tu nemůžete, protože jsou všude cedule "Pozor krokodýli" a "Pozor medúzy". 

My se vydali prozkoumat Crystal Cascades, což jsou opět rockpools v deštném pralese. Stejně jako Stoney Creek, které se mi líbilo ještě víc.

Crystal Cascades
Večer jsme se smočili v bazénu místního koupaliště a co to nevidím. Nebe zasypala hromada ptáků. Moment. To nejsou ptáci, to jsou obří netopýři! Ještě že ten Google máme, abych se dozvěděla, že se jedná o kaloně (fruit bats), kteří se v přírodě zasluhují o přenos pylu a tak se ze mně sát krev s nějvětší pravděpodobností nebudou..

kaloni
Jak už jsem zmiňovala v minulém příspěvku, Hendrik to celou dobu hnal, abychom byli co nejrychleji zpátky v Brisbane a zbavili se naší dodávky, takže jsme v Cairns strávili jen den a půl. Já vím, 1700 km jen pro jeden den a půl... A možná že bysme i zůstali dýl, kdyby nám třeba na informacích dali nějaké nabídky, vypíchli to nejlepší. Místo toho nás odkázali na brožury a internet. Tolik k propagaci cestovního ruchu.

Jak jsme odjížděli, všimli jsme si na silnici obrovského hada. Ale obrovského! Řekla bych, že nastěstí pro nás, byl mrtvý.

A tak jsme dojeli zpátky do Brisbane a naše devítitýdenní cestování bylo u konce. 12000 km v pedálech. Dodávka přes nějaké další komplikace s kupcem nakonec prodaná. Hendrik v Estonsku (vyřizuje si nový pas, abych se mohli potkat v Asii a zahájit tak naše šikmooké dobrodružství) a já zpátky v Perthu.

Více fotek zde.


Žádné komentáře:

Okomentovat