úterý 4. dubna 2017

Hurá na Filipíny!!!

Tak už to tak vypadá, že můj australský sen je u konce. Dva a půlroku života a nelituju ani trošičku. Perth se stal mým domovem a těžko se mi odchází. Ale jak se říká: s každým koncem přichází nový začátek. A to platí i v mém případě. Razím na měsíc na Filipíny!!!

Tuhle dovolenou už mám v hlavě nějaký ten pátek a konečně přišel ten správný čas ji zrealizovat. A s každou novou zemí je spojený i pořádný průzkum. Já třeba vůbec nevěděla, že Filipíny se skládají z přes 7100 ostrovů! Ne všechny jsou teda obydlené a ne všechny taky plánuju objet.:-) Zaměřila jsem se na tři až pět a to mi stačí. Vrátit se můžu vždycky, že?!:-)

Než se člověk někam vypraví, je potřeba si  nejdřív zjistit, jaké jsou podmínky vstupu. Češi mají do země povolený vstup na 30 dní, pokud chcete vyrazit na dýl, musíte si už zažádat na konzulátu (myslím si, že ve Vídni) o víza. Další podmínkou je zpáteční letenka (kamkoliv, hlavně že vypadnete ze země) - jinak by vás na Filipíny ani nepustili. A poslední důležitá poznámka, musíte mít platnost pasu od odletu z Filipín minimálně půl roku. Nepřemýšlejte proč. Prostě to tak je.:-)

Pak už si jen stačí vymyslet, kam se chcete podívat (nemusíte, všechno se dá zařídit a vymyslet na místě, když na to máte koule) alespoň rámcově, abyste si mohli pobyt časově rozložit a co nejlépe využít.

Jelikož Hendrikovi končila platnost pasu, musel si na rychlo odskočit do Estonska pro pas nový. Sraz jsme si dali na letišti v Manile (hlavní město Filipín). Mně by třeba vyšlo levněji vyrazit z Perthu rovnou na jeden z ostrovů, kam se chystáme, ale pro Hendru to bylo mnohem dražší a tak jsme se shodli, že se potkáme právě v Manile (skoro od všech jsem slyšela, že Manile je lepší se vyhnout a zamířit radši hned rovnou do přírody) a budeme odtud cestovat spolu. Do baťohu jsem si zabalila pár triček, kraťasů, plavek a dalších nezbytností. Snažila jsem se to nehrotit a co nejvíc omezit, protože chci cestovat pouze s příručním zavazadlem a to může mít max 7 kg (i přes všechny svoje snahy mám stejně asi 10 kg). Dosud mi nikdy na letišti příruční zavazadlo nevážili. Až do teď. Ale povedlo se mi to vždycky nějak uhrát (většinou tak, že předstírám, že z baťohu vyhazuju nějaké oblečení, ale přitom si ho dávám do jiné kabele, kterou nevidí a pak si tam za rohem naházím ty věci zpátky...:-)

Samozřejmě nákupu letenek předcházel další průzkum. Řádně jsem nastudovala, jak se nejlépe hledají letenky na http://thriftynomads.com/booking-cheapest-flight-possible-anywhere/. Nejvíce se mi zatím osvědčil vyhledávač letenek https://www.kiwi.com/en/. Jenže pak jsem zjistila, že je ještě výhodnější si letenky na kiwi najít a pak si je zabookovat jednotlivě přímo u dopravců. A tak jsem i udělala...

O samotných Filipínách jsem si nastudovala na několika blozích na netu. Nejlepší mi přijde tento blog: https://www.justonewayticket.com/travel-blog/all-posts/. Ale inspirací mi byly např. i tyto stránky:http://www.twowanderingsoles.com/blog/ultimate-philippines-2-week-itineraryhttp://www.jonesaroundtheworld.com/one-month-in-the-philippines-travel-itinerary/ a třeba tento: https://www.youtube.com/watch?v=g-7RK9cmXis. No a bez Lonely Planet průvodce by to taky nešlo. ke stažení zde.

Takže nakonec byl plán takový: 
1) ostrov Boracay - prostě naprostá válečka na krásných plážích za popíjení koktejlů
2) ostrov Cebu a Bohol - vodopády, Chocolate Hills, vodní hrátky
3) ostrov Palawan, městečko El Nido - šnorchlování a lodní výlety (možná i zavítat na ostrov Coron)

Jsou dva hlavní způsoby jak cestovat mezi ostrovy a to rychle, bezpečně a dráž letadlem (cena je každý den úplně jiná - od 30 AUD do 120 AUD přibližně), nejznámější je Cebu Pacific, a nebo pomalu, nebezpečně ale levně lodí/trajektem. Všechno se dá pěkně vygooglit (jak a kdy, jakou společností a tak).

Když už se bavíme o nebezpečí, určitě jste o Filipínách slyšeli, že jsou tam teroristi a různé organizace co unáší turisty. Prý je to pravda, ale to spíše v těch neturistckých oblastech na jihu země. Více se můžete dozvědět přímo na stránkách Ministerstva zahraničních věcí

No a taky je vždycky dilema, jak to udělat s penězma. Všeobecně se moc nevyplatí vyměňovat peníze v jiné zemi (třeba když jsem byla v Austrálii a ptala se na kurz filipínského pesa, na 1000 CZK (ano, pletu do toho ještě české koruny, aby se vám to lépe představovalo) bych v Austrálii ztratila 150 CZK) a ani na letiští země, kde plánujete dovolenou, protože kurz je většinou nevýhodný (což se překvapivě nepotvrdilo na letišti v Manile, kde jsme na příkladové 1000 CZK ztratili pouze 4 CZK). Takže se všeobecně doporučuje vyměnit minimální částku na přepravu do města/vytoužené destinace a zbytek peněz vyměnit tam. Zapeklité jsou i platby kartou a výběry z bankomatů. Poplatky, poplatky, poplatky. Poplatek vaší bance, poplatek za převod měny, poplatek za výběr z automatu... Tak jsme sebou vzali nějakou hotovost, o kterou se teď budeme pořád strachovat a až dojde hotovost, tak holt platit ty poplatky a brát to jako (smutnou) součást dovolené.

No a když už jsem zmínila letiště, tak se pojďme pobavit o tom v Manile, ať to máme kompletní. Zeptala jsem se strýčka Googla, jak to tam vypadá a nebyl moc pozitivní. Takže jsem si to letiště představovala, že je to polorozpadlá špinavá a zažloutlá komunistická budova, kde nic nefunguje. Přiletím do Manily a nechápu. Protože je to úplně normální pěkné vybavené letiště se všema službama jako všude jinde...

Takže jsme i jedné služby využili, a to takové, že jsme si zakoupili místní simku (nakonec i s internetem, abych mohla blogovat a postovat fotky:-)). Kredit 300 PHP (peso) vydrží na 46 minut místních hovorů a k tomu internet 30 GB za 1000 PHP (1 CZK=1,98 PHP). A to se vyplatí. Prodejce se nám zaručil, že signál je i všude na ostrovech. A jestli není, tak s tím stejně nic nezmůžeme, protože tahat se zpátky na letiště, abych ho zmlátila, se mi nechce.:-) (Operátor SMART.)

Příště povykládám o tom, jak jsme se dostali na Boracay a o čem tenhle ostrov vlastně je.

Jo a bacha, stejně jako na Bali a v Thajsku, ani tady nepijte vodu z kohoutků a nechtějte led do svých koktejlů...

No a nakonec jedno motivační video: https://youtu.be/gfl4ZJFbxkE


Žádné komentáře:

Okomentovat