Cebu je 196 km dlouhý, úzký ostrov jehož páteř tvoří vysoké kopce s nejvyšším vrcholkem Osmena Peak (1013 mnm). Stačí si jen vzít habal-habal (jinými slovy levná taxi motorka), který vás vezme k registrační stanici (45 minut) a odtud vás čeká 20-30 min výstup. Docela mě mrzí, že jsme tuhle vycházku neabsolvovali, ale bohužel jsem se o tom dozvěděla až v den odjezdu. Stejně jako o horkých pramenech Mainit Hot Spring v Malabuyoc (není moc známé mezi turisty).
 |
| habal-habal (staženo z netu) |
Nejvíce času jsme strávili ve vesničce Moalboal, kde sice není pořádná pláž, ale my si to užili po našem. Ubytovali jsme se v Babu Backpackers Inn (můj první hostel v životě) a užívali si vynikajícího filipínského oblíbeného piva Red Horse (6,9% alkoholu) v houpací síti, zašli jsme si zahrát kulečník do Chilli Baru, na oběd jsme si odskočili hned vedle našeho hostelu do J&C Food House. Je to poměrně nový bar (4 měsíce) s absolutně neuvěřitelně zábavnou majitelkou Jay Jay, která neustále obdivovala moje prsa a měla potřebu se jich pořád dotýkat.:-D Dali jsme si jejich vyhlášený Veggie burger, který jsme nebyli schopni sníst ani ve dvou. Popravdě tady jsme trávili nejvíc času.:-)
 |
| náplň byla větší než moje zaťatá pěst |
Naše ubytování bylo taky na jedničku. Babu je skoro padesátiletá majitelka, která je v téhle oblasti nováčkem. Bývala to designerka a artistka, ale nějak ji to přestalo bavit a rozhodla se začít s něčím absolutně novým, co nikdy nedělala. A je to i poznat. Babu je neuvěřitelně přátelská a důvěřivá. Myslím si, že se jí to časem vymstí. Dá vám spoustu tipů na výlety, co se vyplatí a nevyplatí a také má spoustu slev pro své "klienty". Vyprávěla nám, jak to pro ni bylo ze začátku náročné a vysilující. Každého ubytovaného bere jako člena rodiny...a dokud nejsou všichni zpátky na svých pokojích, neměla klidného spánku. Takže se nejednou stalo, že se sebrala ve dvě ráno, vzala motorku a vydala se svou ztracenou ovečku hledat.:-D
 |
| Babu a její hostel |
Druhý den jsme si od Babu půjčili skútr za 400 PHP. Nutno podotknout, že na něm Hendrik ještě nikdy neseděl. Takže jsem mu řekla co a jak. Poučila ho o bezpečnosti, mých skútr nehodách z Řecka a Thajska, zdůraznila mu, že má v rukou i můj život, tak ať si zbytečně nehraje na hrdinu. Hned při první otočce to málem napálil do baráku. A to mě ještě to ráno přesvědčoval, ať si půjčíme poloautomat, že na tom nemůže být nic těžkého. Tak jsem mu vysvětlila, že řídit i automat je občas náročné, zvlášť když to nikdy předtím nedělal. Plus bude za sebou mít ještě druhou osobu, mě. Plus bláznivá asijská doprava, plus už není zvyklý řídit na pravé straně vozovky. Moje argumenty ho moc nezajímaly, ale velmi brzo uznal, že jsem měla pravdu a je dobře že jsme vzali automat.
Namířili jsme si to ke známým Kawasan Falls. Na parkovišti nám hned naúčtovali parkovné 50 PHP. Prostě tam postávala skupinka Filipínců, jeden k nám přišel a řekl, že musíme zaplatit. Pochybuju, že tam pracuje, ale dohadujte se o tom. Další výdaje (40 PHP/os) přišly hned u vchodu do areálu vodopádů. Ze všech stran se nás sypaly nabídky canyoneeringu, který jsme už měli dávno zamluvený na další den přes Babu. Bylo tu přelidněno, nepořádek, ale voda a vodopád byla nádherná.
 |
| Kawasan Falls |
Za poplatek 300 PHP/vor, 100 PHP/vesta a helma se můžete nechat povozit pod vodopádem a zažít vodopádovou masáž...
Z Kawasan Falls jsme se vydali na průzkum okolních vesniček, aby jsme dostali přibližnou představu, jak ostrov vlastně vypadá. Alespoň jeho obydlená část. Konečně se nám povedlo vypadnout z turistických oblastí a vidět opravdový filipínský život a ceny. Např. v turistické oblasti si koupíte láhev Coca Coly za 50-100 PHP, ve neturistické oblasti je to 10 PHP. Za burger je to 150-300 PHP versus 30 PHP. Takže když se mě kamarádi ptají, jestli je tu draho, odpovídám jim, že pro Australana ne, ale pro nás Čechy na asijské poměry jo. Tak teď už víme, že se to týká jen té turistické oblasti...
Na západ slunce jsme si zajeli na White Beach, kde po nás samozřejmě chtěli další poplatek za parkování 10 PHP (ale když jsme se ptali v hostelu, tak nikdo platit nic nemusel). Pláž byla obskládána stany a skupinkami místních, kteří si zde užívali prodloužený velikonoční víkend. Jsem netušila, že můžu kempovat na pláži...
 |
| White Beach |
Na další den jsme měli domluvený můj vytoužený canyoneering. A jak naschvál celou noc pršelo a nepřestalo ani ráno. Přesto nám bylo oznámeno, že se adrenalinové dobrodružství koná. Jakmile jsme nastoupili na trojkolku, pršet přestalo a začalo znovu až když jsme se vraceli na trojkolce zpět. Náš řidič a průvodce v jednom nás zavezl ke Kawasan Falls do jeho "kanceláře", kde jsme podepsali nějaké bezpečnostní formuláře, vyfasovali vesty a helmy a mohlo se vyrazit. Venku už na nás čekal habal-habal, který nás odvezl někam do kopců k registrační stanici. A jelikož bylo po dešti, všude bylo bláto, že i řidič měl problém udržet motorku ve vzpřímené poloze. Adrenalin navíc. To se výdycky hodí.:-) Od registrační stanice jsme zamířili asi 20 min k začátku trasy. I zde bylo poměrně blátivo a kluzko, takže už jen samotná cesta nás vyčerpala. Ale veškerá únava opadla, jakmile jsme zahlídli neuvěřitelně průzračnou řeku, v které se mělo naše dobrodružství odehrávat.
Canyoneering je vlastně takový sestup korytem řeky. Sestup ve formě skákání z útesů, plavání jeskyněmi, brodědní, plazení a hlavně nepopsatelné zábavy. Překvapilo mě, že trasa je vhodná i pro neplavce. Jednoho takového jsme ve skupince měli - Polka, co se bojí výšek, skákání a neumí plavat. Když jsem se jí ptala, proč se rozhodla jít přes tohle všechno do canyoneeringu, odpověděla mi, že vždycky dělá věci, kterých se bojí. Čelí svému strachu. Klobouk dolů. Ale svůj strach nakonec nepřekonala a všechny skoky obešla.
Bohužel nemám zatím sestříhané video, ale pro inspiraci alespoň youtube.
A opustit Cebu Island bez návštěvy Oslob s Whale Shark by byl byl hřích. Teda alespoň to říkali zatím všichni, koho jsme potkali. Vzali jsme to tedy s Ceres Liner (bez klimatizace, 77PHP/os) do Bato a tam přesedli na jiný Ceres Liner do Oslobu (20PHP/os), konkrétně přímo k zastávce u Whale Sharks. Stačí jen říct průvodčímu, kam máte namířeno a on vám pak řekne, kde vystoupit. Po cestě jsem zahlídla asi šestiletou holčičku, jak kadí na ulici. Nevím, jestli je to tady běžná praxe, ale radši bych byla bez tohoto zážitku.
Zastávku přímo u Whale Sharks jsme si vybrali účelně. Hned u nástupní stanice na loď se nachází pěkný, čistý Sharky Hostel (360PHP/noc/osoba). Takže když ráno vstáváte na šnorchlování (1000PHP/os) se žraloky, stačí se překulit z postele na bok a už jste tam. První šnorchlování je v šest ráno, takže jste vděční za každou minutu spánku. Whale Sharks dorůstají délky až 18 m a váhy 32 tun. Prostě velikáni, kterých se však nesmíte dotknout, jinak dostanete pokutu 2000PHP a až půl roku ve vězení. Praxe je taková, že je tam tak narváno (podle instrukcí, které nám byly uděleny před samotným šnorchlováním, na jednoho žraloka by mělo být max 6 lidí a udržovat vzdálenost 6 m od něj), že se vás někdy žralok dotkne svou ploutví sám, protože se nemá kam hnout.
 |
| Whale Shark |
Ještě ten den jsme si to zamířili k Tumalog Falls. Původně jsme hledali nějakou pěknou pláž, neúspěšně (když už najdete pláž, tak přístup je zpoplatněný 50-120PHP/os). A jak jsme tak hledali a hledali, došli jsme až pod kopec, který vedl k vodopádům. Několik habal-habal řidičů nám nabídlo, že nás svezou (30PHP/osoba/jedna cesta), ale my si řekli, že se projdeme, i přes varování, že je to do hodně prudkého kopce. To známe. Nás vystraší, aby na nás mohli vydělat. Tůdle.... Tak nekecali. Asi po deseti minutách neuvěřitelného kopce a horka jsme to vzdali. Naštěstí jel kolem nás habal-habal a tak jsme neváhali jeho služeb využít.
 |
| Tumalog Falls |
V Sharky Hostel nám nabídl loď do naši další destinace, ostrov Bohol, za výhodnou cenu 800PHP/os. Vzali jsme si tedy bus do centra Oslob za 12PHP/os a odtud asi 300m k lodi. Tam jsme měli najít Manuela a říct mu, že jsme z Sharky Hostel. Normálně je cena okolo 1000PHP/os. Některé resorty nabízí i 1500PHP/os. Proto nám v Sharky řekli, ať si necháme cenu pro sebe... Cesta trvala asi dvě hodiny a loď nás vzala na ostrůvek Panglao, který je s Boholem propojený dvěma mosty. Následujícíh pět dní strávíme právě zde, na Panglao, kousek od známé Alona Beach.
Žádné komentáře:
Okomentovat