První den v Perthu 11.11.2014

Strašně těžko se mi rozlišuje den příletu a první den v Austrálii, protože jeden den přešel plynule v druhý. :-) Jelikož je teď v Perthu časový posun 7 hodin (nerozlišuje se zde letní a zimní čas), únava na mě přišla až po 6 hodině ranní, kdy v ČR bylo tou dobou 23 hod. Jelikož strejda René byl časově posunutý stejně jako já, rozhodli jsme se ráno před spaním vyrazit na prohlídku okolí. Prošli jsme se ke hřišti, kde jsme šli bosky trávou, která je tak hustá a tvrdá, že se tomu nechce ani věřit. Na drátech el. vedení seděl papoušek, který když nás zahlédl, tak se začal předvádět a zavěsil se vzhůru nohama jako netopýr. Papoušků byly také plné koruny stromů. Dočkali jsme se i nádherného východu slunce a usoudili, že je čas jít spát.

Vstávali jsme kolem 12 hodiny. Tom, přítel Janči, u které bydlím, nás vzal na procházku do Kings Park - rozlehlého (400 ha) městského parku s botanickou zahradou. Spíš než procházkou bych to nazvala odpočinkem na zeleném trávníku. Teplota je 22C, ale když se do toho sluníčko opře, je pěkné horko. Naopak když zaleze a foukne vítr, je pěkná kosa. 

za námi centrum Perthu

Kings Park

Vydali jsme se následně na Hay Street, kde je má budoucí škola Kaplan. Chtěla jsem si tam vyzvednout formulář na studentské jízdné (SmartRider). Bohužel sleva na jízdné začne platit, až v den studia, kdy nám zároveň vydají i slevovou kartičku na další různé vyžití (něco jako u nás ISIC). Stavili jsme se po cestě na pivko. Kluci si samozřejmě dali český Budvar (large beer 12 AUD, small beer 8 AUD). Já vyzkoušela australské pivo Rogers (small beer 6 AUD). V Austrálii je povoleno 0,5 promile alkoholu za volantem. Jezdí se tu vlevo a ještě s hladinkou. Člověk si tady musí dávat sakra bacha. :-D Tom odjel na rande a my s Reném jsme vyrazili do víru velkoměsta.

australské pivo Rogers

V centru Perthu existuje bezplatná přeprava speciálními okružními autobusy linky CAT (Central Area Transit), která funguje po-čt 6:00-19:30, pá 6:00-21:00 a víkendy/svátky 8:30-19:00. Člověk jen nastoupí, jede, vystoupí a poděkuje řidiči (klidně i když vystupuje zadníma dveřima). CATem jsme jeli od školy do centra, po pár zastávkách začali všichni vystupovat a my nechápali proč. Dveře se zavřeli a nám došlo, že přesně na tuhle zastávku jsme chtěli jet. Poprosili jsme řidičku, aby nám ještě otevřela dveře a ona se jen usmála a otevřela je. Ochota je tu asi normální. Když jsme například hledali veřejné záchody, zašli jsme se zeptat na radu do tattoo studia, kde nám dali bez mrknutí oka klíčky od jejich toalet pro zaměstnance.

zastávka CAT

Snažili jsme se s Reném najít ve městě informační centrum kvůli mapkám Perthu, ale všude už bylo zavřeno. Otevírací dobu tu mají tak do 16:00-17:30. Vydali jsme se tedy alespoň na nákup do Woolworths (místní Tesco). Tolik rozmanitých potravin. Člověk často ani nepoznal, co to vůbec drží v ruce. Objevila jsem třeba mentolové mléko, které hned skončilo v nákupním košíku (vynikající). O cenách není ani potřeba mluvit - na české poměry nechutně draho! Třeba kebab v hladovém okně vyšel na 12,90 AUD (kurz cca 19,50).

Přišel večer, tma a chladno, tak jsme se rozhodli pro návrat domů. Nejdříve jsme museli zjistit, jaká linka k nám jezdí (Midland Line) a pak jak a kde koupit jízdenku. Jízdenka se volí buď podle zóny, do které jedete a pokud nevíte, tak zadáte název zastávky a automat vypočítá cenu jízdného. 10 minut vlakem k nám do zóny 2 vyšlo na 4,40 AUD. Platnost jízdenky se počítá v našem případě 2 hod od zakoupení. Cesta vláčkem byla pohodlná a rychlá. Jen to bloudění z vlaku domů...:-)