Z New South Wales do Queensland

Panečku, pouhých 930 km ze Sydney (NSW) do Brisbane (QLD) a zase tolik zastávek a tolik k vidění. Kdo o tom má pořád vypisovat??:-D Kromě zápisníku (abych si to všechno pamatovala) bych si měla také pořídit český slovník a nastudovat nějaká nová slovíčka, protože zjišťuju, že moje slovní zásoba je celkem chabá. 

Nicméně zpátky k zážitkům. Naše první zastávka za Sydney byla pouhé dvě hodiny cesty v městečku Newcastle, osmém největším městě Austrálie. Osmé největší, ale přitom poměrně malinké a všechno v dostupné vzdálenosti, že jsme ani nemuseli využít místní městské dopravy zdarma (po centru města). Vydali jsme se podívat k tamní Christ Church Cathedral (do teď jsem Hendrikovi tvrdila, že mezi church a cathedral je rozdíl a najednou se něco jmenuje oboje), kde jsme zaskočili paní, která nám u vstupu do kostelokatedrály nabízela nějaké informační letáky a my jí řekli, že nic vědět nepotřebujeme, že se jdeme jen podívat. (Poté mi došlo, že mohla být zaskočená mým oblečením, protože jsem měla poměrně velký výstřih, z kterého mi lezla fosforeskující růžová podprsenka...). Poté jsme zamířili k pevnosti Fort Scratchley, ale protože byla na kopci a my byli líní, protože bylo horko, tak jsme jen koukli na obrázky na Googlu, že to za tu námahu nestojí.:-D Jsme fakt čím dál lenivější. Ale všechno se děje z nějakého důvodu a tím, že jsme šli směrem k pevnosti, jsme objevili další zajímavé lázně/přírodní bazény s mořskou vodou, které mě tak vždycky nadchnou. Akorát byly zrovna vypuštěné, že tam probíhala údržba.

Ocean Baths

Za dalších 250 km na nás už čekala pláž v Port Macquarie. Ne že by tam byla jenom pláž, ale bylo hezky a nám už se po městě courat nechtělo. Na třetí hodinu jsme pak vyrazili do Koala Hospital (založená 1973), kde probíhá každý den asi hodinová prohlídka s výkladem. Nutno podotknout, že zdarma a rozhodně tím neztrácí na kvalitě.

Dozvěděli jsme se, že nemocnici založil manželský pár, který už se nemohl dívat na to, jak zraněné koaly leží na cestách a nikdo pro ně nic neudělá. Celá organizace je pak postavená na charitativní činnosti, fundraisingu a dobrovolnictví. Nemocnice má tři oddělení: koaly v trvalé péči (kde vzhledem k jejich postižení není možná návrat do divočiny), intezivní péče s cílem navrátit koaly do divočiny (mají omezený kontakt s lidmi, aby si na ně nezvykly) a domácí péče. Co se koal týče, ty se sem nejčastěji dostanou díky chlamýdiím (bakterie nejčastěji napadá jejich zrak), které si mezi sebou přenáší, po srážce s autem nebo po útoku psa. Koaly žijí v Austrálii přes 15 miliónů let a za tu dobu vyhynulo asi 15 druhů (hlavní příčinou je samotné obydlování Austrálie a pak lov koal pro jejich kožešinu). Takže výsledkem je, že se staly chráněné zákonem. Koala znamená v aboriginštině "little drink". Toto pojmenování si zasloužily tím, že koaly pijí vodu pouze pokud šťáva v eukalyptových listech klesne pod 65%. Koala se živí právě eukalypty a jelikož mají nízkou nutriční hodnotu, koaly mají nízkou metabolickou hodnotu a spí průměrně 18 hodin denně, aby si zachovaly aspoň tu trochu energie.

Koala Hospital

Ve 160 km vzdáleném Coffs Harbour mě nadchla vyhlídka na celé město zvaná Forest Sky Pier, obklopená banánovými plantážemi. Po cestě jsou malé stánky, které nabízí mimo banánů také avokáda. U stánku je vždy jen malá pokladnička a celý systém je založený na poctivosti. Zaplať a vem si co chceš. Ale nikdo to nekontroluje. Dokonce jsme narazili i na takovou jakousi zmrzlinu - zmražený banán celý pokrytý čokoládou. To byla dobrota!!!

Forest Sky Pier

Městečko Nimbin, které je takový australský Amsterdam, kde je marihuana z nějakého důvodu legální, jsme vynechali. Zato jsme si to namířili do Byron Bay - města backpackerů. Z nějakého důvodu mě tohle místo totálně nadchlo a chci si tady najít manžela surfaře, který má pěkný plážový domek a tam budem pořádat bbq. Nejen atmosféra, ale i příroda je tu nádherná. Uplná třešnička na dortu byla asi 3,5 km dlouhá procházka k majáku přes Captain Cook Lookout, Fishermans Lookout, přes Wategos Beach (kde se zrovna konaly nedělní surfařské závody), k nejvýchodnějšímu bodu Austrálie.

Byron Bay

No a pak už samotné Surfers Paradise v městečku Gold Coast. Musím říct, že modernější město jsem zatím neviděla. Těžko se to popisuje, ale je to snad ještě promakanější Melbourne. Zamířili jsme přímo do SkyPointu, kde jsme si mohli město okouknout pěkne zvrchu za dne i za tmy. SkyPoint bylo do roku 2005 nejvyšší obydlenou budovou na světě. Dosahuje 230 m a má 77 pater. Do poslední patra se dostanete výtahem za 43 sekund. Ve výtahu pak můžete pozorovat, jak se řítíte vzhůru výtahovou šachtou. To bychom nebyli my, abychom nenašli nějakou výhodnou akci. Součástí vstupeky do SkyPointu je i týdenní vstup do největšího zábavního parku DreamWorld, kam se zítra chystáme. V poslední době se park proslavil tím, že tam umřeli na jedné atrakci 4 lidi, tak nám držte pěsti, ať nejsme další.

Gold Coat

Ve městě je také největší outletové centrum se super zbožím. Když jedete u nás na Hatě, většinou nic neseženete. Ale tady, ta nabídka a ty ceny. Normálně mi nakupování nejde, ale tady to oblečení padalo do nákupních tašek samo. Ještě že zavírají v 17:30, jinak nevím, jak bych to všechno odvezla domů. Všechno je to značkové oblečení za hubičku. Neuvěřitelné, jak se ti Australani mají. S jejich platem je to jak nakupování na tržnici u vietnamců.

Více fotek zde.